kolik zokolováných snopů — obyčejně tři — se rozvážejí a hráběmi rozhrnou v sádku a ta se teprve mlátí. Když jest strana jedna omlácena, obrací se sádka a mlátí se po druhé straně. Když i ta by'a vymlácena, vytřásá se, aby nezůstalo zrní \e slámě; sláma pak se váže v otepě.

Při malém hospodářství, záležejícím jenom z několika kousků polí, mlátí obilí jenom dva mlatci, a tomu říkají dvojice. Jinde mlátí tři — trojice, a tak jrst postupně čtveřice, pate řiče a šest e-řice. Dvojici každý snadno dovede; je-li však v trojici učedník, jenž se učí mlátiti a nemůže se vpraviti do noty, pomáhají mu říkáním: „Šišky vrou, už budou." Podobně při čtveřici se říká: „šišky s mákem, šišky s mákem", anebo: „Hus na patře, shoď ji, bratře!" Při pate-řiei: „Husa pečená, husa pečená" a při šesteřici: „Buchty do pekárny, buchty do pekárny". Kromě žertovné stránky pozorujeme v říkadlech těchto i jakousi pobídku ku pilné nu mlácení, začež se slibuje mlatcům dobrý oběd.

Dokud se mlátívalo cepy, vstávali na venkově i v zimě dosti časně; jakmile se rozsvětlilo, stáli mlatci již na mlátě. Trvalot mlácení cepy dosti dlouho a hospodáři chvátali, aby co nejdříve vymlátili, vždyť po vánocích žerou myši mnoho obilí. Aby pak bylo obilí proti myším chráněno, dává se do rohů parně rostlina divizna.

Zajímavá jest také pověra sem spadající: Chce-li hospodář míti jaré žito, jež by mohl na jaře síti, ať v den obrácení sv. Pavla (25 ledna) obrátí v párni několik snopů ozimního žita spodní stranou nahoru, ať je pak zvlášť vymlátí a bude míti jaré žito.

Domlatné1) v nebohatých krajích Moravy západní jenom chudě se oslavuje. Mlátí-li se poslední sádka, chrání se každý, aby poslední cepem neudeřil, neboť kdo posledně udeřil, jest durákem, jemuž se všichni vysmívají a jejž odsuzují, že musí obstarati zavdanou na oslavu domlatného. Zkušenější mlatec mnohdy zúmyslně zdvihne cep, jakoby chtěl ještě bouchnouti, ale nepustí již cep k zemi; kdo pak po něm mlátí, nic zlého netuše, udeří na sádku a zůstane durákem. Obyčejně se hledí, aby byl durákem hospodář; je-li jím však jiný mlatec, obstarává přece sám hospodář nějakou zavdanou; hospodyně zatím upekla buchty nebo přistrojila jiné lepší jídlo a tak se skrovnou hostinou oslavuje domlatné.