str. 479
povislanskou z Uher a Sedmihrad, kde přicházejí hojně rudy antimonové. — V článku druhém Audree stanoví hranici saského typu domu, který neustále ustupuje typu franckému od Bodenstedtu na hranici hannoverské k Saalsdorfu na hranici saské. N.
Bulletino di paletnologia italiana diretto da L. Pigorini e P. Strobel. Serie II. Tom. X. N. 7—12. Parma (Luigi Battei) 1894.
P. Castelfranco. Jezoruí stavby a pohřebiště (str. 81). Týž. Kulturní jáma z doby kamenné v Donegallu (Vhö. Piadenese) str. 145 nsl. Důležitý článek pro poznání významu příbytkových jam. L. Pigorini Starožitností typu villanovského v okolí Rimini (str. 164) Následuje ještě poučná recense Nadaillacova spisu „Les populations lacustres de 1' Europe" Bruxelles 1894 od Pigoriniho (str. 174). S.
Archaeologia. Or. Miscellaneous Tracts relating to Antiquity, published by the Society of Antiquaries of London. II. Ser. Vol. III. 2. IV. 1 (1893—94).
1893. E. S. Fergusson. Arohaeol. výzkumy v Cumberlandu a West-morlandu (str. 485). George Fox. Výkopy v římském městě u Silchesteru (Hants) str. 263, 539. H. Sw. Cowper. Stará hradiska, hřbitovy atd. ve Furfnessu (str. 389).
1894. Will. Greenwell. Starožitnosti bronzové doby, nalezené v jeskyni .jHeathery Buen Cave" (Durhíun) str. 87. G. E. F o x. Výkopy v římském městě u Silchesteru (str. 199). S.
Různé zprávy.
Památce Pavla J. Šafařilo.
Dne 13. května t. r. oslavuje se v celém Slovanstvu památka Pavla J. Ša fa říká.
Jest tomu právě 100 let, co se Šafařík narodil. Vyšel ze Slovenska, jež nám od doby znovuzrození až po dnešní den dává své nejhlubší badatele a myslitele. Narodil se v malé vsi Kobe-lárově stolice gemerské, studoval zprvu v Uhrách, pak v Jeně a veřejnou činnost svou započal jako ředitel gymnasia novosad-ského. V málo letech byl už svými pracemi v celém Slovanstvu znám a vážen; nabízena mu různá lepší místa, ale Šafařík přijal neskvělé pozvání do Prahy a sem se i r. 1833 přistěhoval.
Zde v srdci' Cech rozvinul všechny síly duše svojí, s neustálým sebezapíráním spojoval ohromnou píli, a vypracoval tu svá největší díla: Starožitnosti Slovanské (1837), Slovanský Ná-rodopis (1842, 1849), Geschichte der südslawischen Literatur (1864—65) atd. a zde i po mnohých těžkých strastech hmotných, duševních i tělesných skonal r. 1863.
Šafařík je vedle Dobrovského a Palackého největším naším učencem. Vykonal práci ohromnou. Věda ovšem zatím dále pokročila a od vydání Starožitností se po 60 letech mnoho změ-
| 
