obilní krise prodá pšenici čili „žito", a za draho koupí si maďarské mouky na koláče; činí tak z přepjaté vypínavosti, protože maďarská mouka jest o něco světlejší než naše a on velmi dbá o »éro" (čest). Při této příležitosti upozorňujeme, že bohatší rolníci v nejbližším kruhu Opavy jsou aristokratější než skutečná šlechta; zámožný grun-tovník sotva podruha, třeba nemohoucího jíti, by vzal na „kolesu", když jede z kostela nebo z města, tím by uškodil svému „éru"; podle toho o demokratickém smýšlení lidu slezského stěží lze mluviti. Zajdeme-li do „krčmy", uvidíme týž zjev; lid pracovny, „chłopi" občerstvuje se zvláště, sedláci podobně sedí odděleni.

V jídle také pozorovati rozdíl u chudých a bohatších; blíže Opavy však méně, protože chudý lid má-li jen v domácnosti dva pracovníky, kteří chodí na výdělek, dobře stravuje, v neděli má i dvoje maso.

Pracovní lid na všední den takový mívá obyčejně jídelní lístek: Eáno vodinku nebo varmušku, též mléko, před polednem pojí kousek chleba, v poledne v horách polévku, zelí a halečky nebo něco moučného, u města bývá každý den maso s máčkou neb zelím a halečkami, k svačině chléb a něco k němu, třeba homulky, sýr, smažené slívy, k večeři pomíchané kobzole s kyškou, nebo nějaká polévka a kobzole.

Nedělní lístek jest již bohatší: Snídaní: Káva s bělkami. Na předobědek k vůli službám Božím se nejí. Oběd: Polévka hovězí, maso s máčkou nebo zelím a halečkami, bohatší mají ještě pečínku se salátem anebo něčím podobným. Svačina: Totéž co na snídaní. Večeře: Co zůstane od oběda.

Svátkový jídelní lístek jest ještě hojnější: Snídaní: Káva s koláči nebo buchtami. Na předobědek nic. Oběd: Polévka hovězí, maso též takové s omáčkou, bravová pečinka, o vánocích strucle, o velikonocích svěceníky, o sv. Duše smažinka, která se místy na svačinu odkládá. Svačina: Káva a koláče neb buchty. Večeře: Zbytky od oběda.

Na Štědrý den nic se nesnídá, neobědvá, nýbrž čeká se až na večeři. Obyčejná jídla při ní jsou tato: U chudých: Máčka rybová z petrnšky, hrušky, pecky, krupice, bělky s medem, ořechy a: ovoce. U bohatších : Hrachová polévka, záprašková máčka, ryba pečená nebo vařená, rýže, bobáky, ořechy a ovoce. Týž den „chlapi ráno zalévají chrobaka hutem vina bo goralky, aby cely rok dal pokuj".

Při krtinách čili raději při úvodkách též něco lepšího se vaří: polévka větším dílem kurová, okrouhlé rohlíky, koláče, jedno nebo dvojaké maso, nadívané bělky a nápoje. Po pohřbu dává se počastná, která u Opavy bývá zhusta velmi nápadná.