Starší lidé lépe se postili než nynější pokolení; v Pr. Slezsku staré obyčeje po většině se zachovaly. Nejčastější v postě byl tento jídelní lístek:

Snídaní: Vodinka, též kapalka s chlebem, jinde černá káva nebo syrové zelí. Na druhé snídaní nejedlo se. Na oběd bývá polévka, máčka šimlena a halečky, aneb štirka, také kaáivo nebo něco podobného. Nesvačívá se. K večeři jí se žurek s kobzoly, jiný den chléb a vejce nebo kobzole pomíchané, též bryja, pospůlka atd.

Protože ve žně více se pracuje než jiné časy roční, proto bývá strava vydatnější. Praští cechové na mnohých místech aby neztratili mnoho času, obědvají hned časně ráno a v dobu obědu snídají chléb, máslo a homulky. V Rak. Slezsku zachovávají obyčejný pořádek. Jídelní lístek žňový jest tento: První snídaní: Káva s chlebem nebo u chudších nějaká polévka. Drahé snídaní kolem 9. hodiny: Chléb a „kula" másla, homulky, tvaroh. K druhému snídaní a svačině dává se třem „chlopům" % litru kořalky, šesti „robám" také tolik. Oběd: Polévka, salát a halečky, krupice, šimlena. U bohatších polévka masová, maso se zelím a halečky. Svačina: Kyška s chlebem více pro ženské, pro muže bére se na pole chléb, máslo, sýr či homulky nebo tvarohová bryja. Večeře: Nějaký druh mléka a kobzole, u bohatších u Opavy aspoň třikrát do týdne maso.

Nejnádhernější jest slezská kuchyně svatební. Před veselím mnoho práce dají kuchařkám koláče a babice, v některé osadě spekou 2—4 měchy pšeničné mouky, aby mohli poděliti často celou dědinu. Za starších dob při „jídlech" svatebních veselníci spokojili se toliko lžícemi, kterýžto obyčej posud v mnohých dědinách se zachovává. Všickni jedli z nejbližší mísy. Pecen chleba ležel na stole, aby si ukrojil každý, jak mnoho chce. Před „ślubem", než odejdou svatebníci do kostela, posilňují se čajem a koláči, chlebem s medem neb máslem nebo kávou; odpoledne kolem 3. hodiny nebo až večer jde se k „jídlům".

Aby čtenář poznal, co při této hostině se jedlo a pilo, napíšu z několika osad od sebe vzdálených jídelní lístky.

ZJaktaře u Opavy: 1. Hovězí krupová polévka. 2. Hovězí maso s bílou křenovou máčkou. 3. Bravové a zelí. 4. Polévka kurová s nudlemi. 5. Máčka černá s klobásami. 6. Husina a kačice. 7. Krupice. 8. Koláče. 9. Pivo a víno.

Z Pusté Polome: 1. Polévka lámanková, u bohatších pohanková. 2. Hovězí maso s bílou máčkou, jež posypána perníkem a polita máslem. 3. Černá máčka drščková. 4. Bravová pečené se zelím nebo slívami. 5. Krupice. 6. Pivo, též kořalka.

Z Plesné: 1. Zelí s klobásami. 2. Polévka s hrachem. 3. Hovězí maso s křenovou máčkou. 4. Drščky. 5. Černá máčka s plíčkami. 6. Kurová polévka, v ní slepice vařené. 7. Krupice. 8. Koláče.