tloukly se některou špičatou kuželkou jamky (díry) ve třech řadách po třech ve čtverci, jak se kuželky staví; často se však čtverec protáhl v kosočtverec.

Ke hře bylo zapotřebí nejméně dvou hochů, nejvíce jich smělo býti šest. Byli-li tu hráči dva, byl ten, který házel první, „roka", který házel druhý, „koza". Byli-li tři, byl první „roka", druhý „druha" a třetí „koza". Byli-li čtyři, byli dva roky, dva kozy. Když bylo hráčů pět, byl jeden roka za dva, dva byli druhy a dva kozy. V šesti byli dva roky, dva druhy a dva kozy. Než se přikročilo ke hře, „rozhazovali se", kdo čím bude. Z téhož místa házel každý jednou kuželkou ke kameni asi na 10 nebo 15 kroků vzdálenému; kdo hodil nejblíže ke kameni tomu, byl roka, druhý byl druha, čí kuželka dopadla od onoho kamene nejdále, byl koza. Při více hráčích byli nejbližší roky, prostřední druhy, nejvzdálenější kozy. Koza „dával cíl", t. j. určoval místo, z kterého se do kuželek házelo. Místo to označovalo se kamenem. Byl-li koza hoch silný a uměl dobře házet, dával obyčejně cíl hodně daleký, aby měl výhodu z toho, když druzí nedohodili nebo kuželek „se chybovali". Eoka házel koulí nejmenší, druha prostřední, koza koulí největší. Poněvadž měla větší koule výhodu, že více kuželek porazila, vy minoval si roka obyčejně „roka s kozou mezovat", t. j. aby roka házel poprvé svou malou koulí, po druhé velkou, po třetí opět malou, po čtvrté velkou atd., až do skončení hry, koza pak házel poprvé velkou koulí, po druhé malou, po třetí velkou atd. Druha házel stále svou, prostřední koulí. Byli-li roky dva a kozy dva* házeli obyčejně slabší „mezujíce se" koulí menší a silnější koulí větší. Oba druhy házely toutéž koulí. Byli-li roky, druhy i kozy po páru, čítaly se každému páru poražené kuželky dohromady. Byl-li jeden hoch roka za dva, házel pokaždé, kdežto se druhy a kozy, jsouce po dvou, střídali. Po každé skončené hře rozhazovali se hoši znova, kdo má být rokou, kdo druhou, kdo kozou. Cíl se dával také ke každé hře jiný. Byly-li kuželky stavěny do Kosočtverce, dával se cíl vždy proti některé z jeho dvou ostrých stran. Nejprve házel roka; poražené kuželky se opět postavily, koule zůstala ležet, kam dopadla. Po té házel druha a posléze koza, každý od cíle. Pak se hráči „odhazovali" v tomtéž pořádku, jak byli házeli od cíle, nejprve roka, pak druha a konečně koza, t. j. házeli z toho místa, kde čí koule ležet zůstala, opět do kuželek, a co porazili, připočítali si k tomu, co byli od cíle udělali.

čí koule padla při házení od cíle mezi kuželky a zůstala tam ležet, byla „mezi nima", ten si mohl při odhazování vybrat nejvýhodnější stanovisko. Hra se počítala do dvaceti, a to do deseti nahoru, od desíti pak nazpět. Kdo porazil na více hodů 11 kuželek, měl „na devět", kdo porazil 14 kuželek, měl „na šest", porazil-li dalším hodem ještě 5 kuželek, tedy v celku 19 kuželek, měl „na jednu". Každá kuželka platila jednu, jen samotný poražený král platil