devět. Kdo porazil více kuželek, než kolik měl, „přebil se", přišel nazpět na sedm a hrál dále dolů. Při nepravidelnosti kuželek a koulí se často přiházelo, že se hráči přebíjeli a hra se protahovala. Menší hoši hrávali vždy „vo darmo", čemuž se nyní říká „o čest". Větší hoši, kteří ve všední dny při práci zaměstnáni byli, hrávali jenom v neděli a ve svátek odpoledne. Ti činili již větší nároky. Obyčejně si některý zrobił z nějaké tyče kuželky dřevěné, asi dvě stopy vysoké, přisekav je při hořejším konci do hrotu. Koule byly taktéž dřevěné, z nějakého svaleného pařezu hrubě zakulacené Kuželky stavěly se tlustým koncem do jamek v pažite vytlučených. Hráči rozhazovali se taktéž jako předešlí nebo se udělalo tolik losů, kolik bylo hráčů, nejkratší, prostřední a nejdelší. Bylo-li hráčů po dvou, udělalo se také po dvou stejných losech. Losy byly kousky slámy, které jeden hoch mezi prsty držel, maje jeden konec v ruce ukrytý. Kdo vytáhli losy nejkratší, byli roky, kdo nejdelší, byli kozy, kdo prostřední, byli druhy. Kdo dával losy tahat, spokojil se s tím losem, který mu zbyl v ruce. Kdežto k předešlému způsobu hry menší prostora dostačila, vyžadovala hra větších hochů prostory rozsáhlejší, poněvadž se hrálo obyčejně „na dva cíle", t. j. koza dal cíl tak daleký, že nikdo od něho do kuželek dohoditi nemohl a dohodil-li, tedy „se kuželek netrefil".

Po hodu od cíle házel každý z místa, kde jeho koule zůstala ležet; když trefil, odhazoval se opět z toho místa, kam koule dopadla. Komu se podařilo trefiti kuželky hned u cíle, mohl se odhazovat třikráte. Kdo měl kouli „mezi niiua". mohl si zvolit k odhazování stanovisko, které se mu nejlépe hodilo. Také zde se hráči střídali, byli-li po dvou. Na dva cíle nehrávalo se do 20, nýbrž do 24, a počítalo se do 12 nahoru a odtud nazpět na 11, 10, 9 atd., až bylo „aus". Kdo byl nejdříve „aus", vyhrál.

Přebíjením se často přiházelo, že ta strana, která byla „aus" nejblíže, nevyhrála. Tato hra nehrávala se však o pouhou čest; hrávalo se bud! o šňůry, které pasáci přivazují'k bičům, anebo o krejcar (šajnu). Každý hráč vsadil krejcar a všecky vsazené krejcary vložily se do jamky pod krále. Kdo vyhrál, vzal si vsazené krejcary. Byli-li po dvou, rozdělili se o výhru.

Oba tyto způsoby hry v kuželky v Polikně již pominuly, ale v Proseči, asi 5 km. od Polikna vzdálené, se mezi hochy hra ta posud zachovala.