Služba na vsi.

U sedláka dobře sloužit, u sedláka dobře bejt", počíná jedna zdejší prostonárodní píseň, ale nebylo tak vždycky, a snad posud jest chvála ta mnohdy přílišná. Sedláci naši nemívali na růžích ustláno a chasa jejich tím méně; vyžadovalo se mnoho práce za malou mzdu. Služky musily pracovati ve dne a často i noci nastaviti, aby povinnosti dostály. Ve dne byla práce v chlévě, na mlátě, na poli, na lukách a jinde, a večer i do noci vrčela přeslice. Z rána pak časně chodilo se na trávu anebo ještě časněji, za noci budívala hospodyně děvečky „do panského" (lesa) na dříví. Služba bývala velice skrovná. Děvečka dostávala šest zlatých peněz, pět loket tenkého a pět tlustého plátna, k tomu půldruhého mejtníka lněného semene, slabší děvečka i méně. Husopasky, totiž děvčata malá, jež sloužiti počínala a povolání své pasením husí započala, dostávaly jen stravu a nahodile šat. čeledínové dostávali dvacet zlatých šajnů a dva mejtníky lněného semene. Pasák nebo pohůnek dostával stravu a šat. ¦—

Vedlejší příjmy, kromě „tchoře", byly nepatrné. Děvečka dostávala „parožné", totiž několik krejcarů od řezníka, koupil-li dobytek, nebo „za pomazánku" — o některém jarmárce šátek nebo něco podobného. Dávalo se to, aby hospodyně nemusila dávati děvečkám po „tlučení nebo vrcení" másla pomazánky, t. j. pomazaného chleba máslem. Čeledín dostával zpropitné, byl-li kam poslán na výdělek.

Stravu měla čeládka u stolu s hospodáři a jídalo se kromě svátků: ráno polévka bramborová nebo jiná, v poledne brambory s omáčkou, knedlíky bramborové nebo také kaše z černé mouky nebo polévka bramborová „s peřím" — se zelím; večer polévka ze starého sýra, chléb s mlékem a pod.

Když vystupovala děvečka nebo čeledín ze služby, dostali od hospodyně tak zvaný „vandrovník", veliký koláč ze žitné mouky, pomazaný máslem, posypaný mákem a perníkem, v nové službě pak na uvítanou bochníček chleba.