Svojí obrovskou sponkou zajímá dále nález z Č e p u Pardubic a z Práčova u Chrudimi (vystavuje p. Leiser) Jiné menší depoty pocházejí z Citová (kn. F. Lobkovic), Lukovny a Chvojence (pardubické museuni), Plešivce a čížkovic (Břet. Jelínek), Horní Cerekve (inž. A. Pečenka), H o 1 o h 1 a v (museum ho-řické), Žehu šic („Včela čáslavská") a Goldb ergu (J. Pudil). Z Nahořan nachází se zde nález zlatých drátů, z Bečova a V e 1 v a r vystavil p. Pudil vzácný u nás doklad spirálovitých náramků uherského rázu i původu. Z okolí Žamberka pochází velevzácuý u nás doklad přehnuté jehlice bronzové rázu slezského s ouškem na ohybu.

Všeobecnou pozornost zaujímá však soška bronzová, nalepená nedávno na poli u Kouřimi. Představuje postavu ženskou téměř nahou s rukama v předu spojenýma. Patrně v nich něco držela. Zvláštní je i účes vlasů v zavinutý cop spojených. Aby se zjistil původ i vročení sošky, potřebí bude důkladné studie. R. Virchow, Dr. Lissauer a jiní hosté neodvážili se určitějšího úsudku. Zdá se nám však, že tu máme importovaný předmět rázu východního a skutečně předhistorický.

Z moravských depotů uložených ve skříni XII. na předním místě sluší upozorniti na bohatý nález slatě nicky od Olomouce, s rozmanitými a vesměs zajímavými předměty. Menši jsou již nálezy z Kře no vic (J. Knies), Staré Břeclavi (prof. J. Hladík) a hradu Znojma, Slavkova, Syrovína, Dambořic (inž. L. Červinka), Věrovan a Vrchoslavic (olomoucké museum). Obojky podobué slavkovským a dambořickým jsou pro bronzovou dobu Moravy téměř typické.

Také skříň č. XIII. chová ještě dva depoty bronzů, a to pře-překráaný nález — pravou to perlu výstavy — bronzové cisty a šálků z nákolí olomouckého a depot z Mankovic na Odře ve Slezsku. Oba nálezy, rázem svým spadající jit do doby následující, vystavilo museum olomoucké. — Dolejší část vitriny vyplňují pěkné ukázky z mohyl jihočeských doby bronzové z okolí Klatov, o jejichž prozkoumání v místě si, veliké zásluhy zjednal p. Dr. K. Hostaš v Klatovech. Jednotlivé skupiny mohyl jsou blíže označeny na lístkách (Ostřetice, Husíu> Polen, Habartice, Myslovice).

Ve skříni č. XIV. zajímají hlavně tři dosud šíře neznámé nálezy ; předně sbírka z mohyl doby bronzové a starší železné z okolí P 1 z u ě," vykopaná neúnavným kustodem plzeňského musea p. Fr. X. Francem, pak nálezy z hrobů, jež mezi Blatnou a Škvořeticemi vykopal kdysi baron August Koller a nejnovější překrásné nálezy p. Jíry ze skupiny mohyl-u Mirko vic blíže Hostouně. Prvé nálezy patří několika různým skupinám (srov. pokračování jich ve skř." č. XVII.), a to skupině z Černé Mýtě, pocházející z čisté doby bronzové, a skupině z lesní tratě' „Kostelíku" z doby mladší,