Před platností zemského zákona o zřízení obecním a o řádu volebním1) spravoval obec „představený", kterýž byl volen od hromady", t. j. od valného shromáždění všech sousedů. Výboru nebo zastupitelstva obecního ani radních nebylo. Kdykoli nastala potřeba, aby se o něčem důležitém porokovalo nebo nějaké úřední nařízení sousedům oznámilo, svolal představený všecky sousedy dohromady. Shromáždění takové nazývalo se prostě „hromada". Do hromady směli přijíti pouze sousedé, t. j. občané usedlí, totiž: sedláci (gruntovníci), chalupníci a domkáři, nikoli však „podruzi" čili nájemníci.

Hromada scházela se v bytě představeného, obyčejně v neděli odpoledne. Svolání její dělo se tím způsobem, že poslal představený dopoledne k nejbližšímu sousedu dřevěnou kulatou palici, kterýžto soused ji ihned poslal dále svému vedlejšímu sousedu, ten ji opět dále odevzdal a tak to šlo po celé vsi, až se palice vrátila zase k představenému. „Palice" byla velikosti asi hlavy malého d.těte, s krátkou násadou „Chodí palice," říkalo se, a „byla tady palice" oznamovali domácí lidé hospodáři, který nebyl doma, kdy palice k ním přišla. To znamenalo, že téhož dne odpoledne mají se sousedi sejíti k představenému dohromady. Palici obdržel vždy nově zvolený představený odevzdanou od předešlého, jako symbol svého práva. Později vešlo v obyčej posílati „hůlku" místo palice. Byla to obyčejná silnější lísková hůl, kteráž značila rovněž jako palice právo představeného. Ještě později přidala se k hůlce cedulka s krátkým obsahem: „Nařizuje se všem soosedům, aby se daes odpoledne ve dvě iodiny sešli dohromady." Posléze byla i hůlka odstraněna a posílala se jen cedulka s písemným vyzváním, fiíkalo se též jen všeobecně: „chodí tady hůlka", — „chodí tady cedulka," a každý již věděl, co to znamená.

K právům hromady náleželo: voliti představeného, voliti a přijímati obecní služebníky, jako ponocného a pastýře, obecního kováře, ustanovovati zaopatření chudých příslušníků obce a pod. Veškerá íízení konala se ústně, beze všeho zapisování. Představený volen byl pouze na rok, pravidlem bylo, že se soused po sousedovi v představenstvu střídal a dokud nebyli všickni vystřídáni, nevolil se ten, kdo již představeným jednou byl. Voleni bývali však toliko gruntovníci čili sedláci, nikoliv též hospodáři s menším majetkem, jako chalupníci a domkáři. Jen ten, kdo nebyl zdráv anebo kdo jinak byl neschopen, nemusil volbu přijmouti a také nebýval ani volen.