Představený zastupoval obec na venek, zejména při úřadech, vybíral daně a odváděl je na berní úřad, rovnal „po domácku" spory mezi sousedy vzniklé, zejména ohledně škod na pozemcích způsobených pasením dobytka. Poškozený „dal si volati" škůdce (odpůrce) k představenému, a tento zavedl řízení. Veškeré řízení konalo se také před starostou pouze ústně, protokolů se nepsalo.

Přiženil-li se někdo z cizí vsi do obce, zaplatil menší částku peněz — 8 až 10 zl. — „do obce", nebo někde dal pouze sud piva sousedům, aby byl mezi ně za souseda přijat.

Vypukne-li v obci oheň, jest povinností každého pomáhati oheň hasiti. Pohořelému všichni sousedé jsou nápomocni.

Když není ponocného, hlídají čili „ponocují" sousedé střídavě. Od stavení k stavení dodá se „ponůcka", t. j. ponocenská, z velikého rohu zhotovená trouba, a některý mužský ze stavení musí na ni tak dlouho noční hodiny na návsi odtrubovati, dokud je na něm. řada; obyčejně se střídá ponocování týdně.

Chudému k práci neschopnému příslušníku obce dopřeje se bytu v pastušce obecní a stravování jeho děje se „středou" (t. j. střídavě), takže každý týden jiný soused žebráku poskytuje stravu.

Za vesnicí Podeřištěmi, která jest od Netolic asi tři čtvrti hodiny na severovýchod vzdálena, začíná kotlinatá rovina, která táhn& se směrem ke Zlivu, kde přechází v širou rovinu budějovickou. Lid jmenuje ji Blata, po jedné ze čtrnácti vesnic, které se na prostoře její rozkládají. Po celé této rovině rozkládaly se a dosud valně rozkládají rozsáhlé pastviny. Téměř uprostřed těchto pastvin, poblíž již zmíněné vesnice Blata, asi dvě hodiny od Netolic vzdálené, stával osamělý kříž s tímto starým nápisem: „Já Jakub Kubáta dal jsem se štít pro Blata."

O tomto kříži vypráví si lid okolní následující pověst: Pastviny blatské odedávna náležely okolním čtrnácti vesnicím, z nichž pastevci stáda svá tam pásávali. Avšak více než před sto lety jal se činiti nároky na rozsáhlé tyto pastviny pán okolního panství. Pře přišla před soud, a jak prý dříve ani jinak býti nemohlo, vyhrál velký pán a pastviny Blata měly přejíti pod jeho moc, vesničané pak měli odejíti s prázdnýma rukama. Toho však nechtěl dopustiti rychtář blatský-