str. 69
6. Zvlášť pro paní nevěstu, pro panny družičky, budou obzvláštní jídla: šnekové nožičky a ještě také k tomu omanový křen, komu bude šmakovat, ať si omočí v něm.
7. Naše paní kuchařky na mne jsou "to daly, abych tu věc vyšetřil, mne požádaly, že poslušně žádají, kdyby v něčem chybily, aby u pánů hostu vymluvený byly.
8. Že jsou celý strápený, co strachu poznaly ; hrnce se jim zbouřily, ven jsou jim vybuchly, lžíce, mísy, vařečky, všecko se to rvalo, až jim toho v kuchyni dost málo ostalo.
9. Což pak šmaťchavý rendlík na ohniště vyskočil, potkal se tu s kut-chanem, hned se s ním otočil; tu zas byla šarvátka, za vlasy se rvaly, co mely za soužení, než jsou to srovnaly.
10. Ještě to nesrovnaly, zas slánka s hmoždířem na kordy se vybídly, talíř byl žoldnýřem, ten se mezi ně vpletl, ty si ho všímaly, dosti zřídka vlasů měl, ty mu oškubaly.
11. Co měly za soužení, než jsou to srovnaly, co mely za trápení, když jsou se psi prali; jedna vzala pohra-báč, druhá vzala vidlice, ten, který byl nahoře, ten dostal nejvíc.
12. Z toho, páni hosti, si nic nedělejte, komu bude šmakovat, jen se k jídlu mějte, který máte tabáček, z kapsy s ním hejhejte, aby váni teplý neztueh, šňupečok mi dejte..
|
Píseň veselá.
1. Vzhůru, vzhůru, mužové, buďte muži a pánové nad svými ženami; sám Páu Bůh to připověděl, když k Evě mluviti ráčil, řkouce těmi slovy: Budtež pod mocí mužovou, on bude Pánem nad tebou to po všechny časy.
2. Adam stvořen prvé než ty, dříve než on zhřešilas ty, lži hada věříce; přestoupila jsi rozkaz můj, skrz tebe sveden muž tvůj, jablko am chválíce, chtěli jste mi rovni býti a mně podaný nebýti, dám vás smrti v ruce.
3.. Nejsi učiněna z hlavy, abys byla nad mužem paní, ale z prostřed těla ku pomoci pracování a pro plodu rozmnožení, vystříhání smilstva, muž
stvořen jest pro slávu Boží a žena pro slávu muži, jsou jednoho těla.
4. Ach, jak mnohé ženy nyní chtějí být nad mužema paní proti vůli Boží; dobrých se to však netýče, který mají ve cti své muže, ty jsou blahoslavený, co světlo na zlatém svícnu, dobrá žena muži svému jest ku potěšení.
- 5. Dobrá žena milost muže, hospodyňka statek množí; pěkná muže šlechtí; když je žena v stydlivosti, zachovává s počestností; jako slunce svítí; nohy co podpory zlaté jsouc jak na palmách vetknuté ve skále maje grunty.
G. Co království, co vladařství, co zlato nebo bohatství jest platné beż i ženy? co roucho, drahé kamení, co nákladné hodování jest platné bez ženy? Zena syny, dcery rodí, manželka kratochvil plodí, dum, čsleď má v zpravení.
7. A ta zlostí zapálená, ta je i smyslů zbavená; jako litá saně, jak těžko kvěchu starému, tak i muži pokojnému to ženské zlobení; kde je Ksantipe hřímání, má Sokrates zlé snídaní jazyka polívky.
8 Jazykem co mečomsače: kluku, selce a vyzradčo, tak přezdívá jemu, aby sa propad, zkameněl, zlé viašuje jemu, kdybych sj byla nevdali, stokrát byeh sa lopsí měla, než, obludo, s tebou
9. Zamoto se mu do vlasů, nehrozí sa jeho fousů, vybouchá je pěstí, obuje kalhoty jeho, do své sukně přistroj! ho; nic mu no'14 vlasti, což jest to očistec pravý, nebožátko jest takový, který se věnem čistí.
10. Jestliže zbohatí muže, tak s ní čert obstát nemůže; jsou stále svárlivé; praví: cos přines, vem sobe a já nestojím o tebe, neb si jdi k ďáblovi ; přeběda tomu domoví, kde káže kráva volovi, ovce beranovi.
11. Učí se jedna od druhý, dcera od svý matky starý na muže zlobiti; neučily dcery k ničemu, hospodářství rozšafnému, jen s mužem se vaditi; dcera jazyk prohandluje, muž z hněvu pryč odvandruje, dá se zverbovati.
12. Mnohý se suškou okydne, až mu s ní jídlo ostydne, cumplocha má v domě, v každém koutě firhaňk visí,
|
|
|
