str. 62
se všemi se loučím, Pánu Bohu vás poroučím, dej vám Pán Bůh v tom manželském stavu, v dobrém dočekati zdraví, abyste se radovali, spolu se všemi vyvolenými v nebeském království Amen.
|
Přípitek na všechny hosty.
S velikou radostí já přicházím před tyto mnohovážené p. hosty. Neb mne všecka mysl táhne, neb hodně mluvit nemohu o nesmírném Bohu; láska pak mně mlčet nedá, neb jest má radost jediná, jak by všecko nazbyt měla a pročež
já připíjím na zdraví všech p. hostů. Tuš.
|
Přípitek rolníkům.
nemohu jiného příkladu představiti, jen Šimona sedláčka Cirenejskélio, kterýžto Kristu Pánu kříž nésti pomáhal, od něj korunu věčné slávy dostal. Tuš.
|
Přípitek pro vdovu.
Střízlivý duch času ovšem vytlačil tyto starodávné svatební obyčeje a dnešní sňatky uzavírají se prostřednictvím „smlouvčího", kterým bývá člověk, jenž nerad namáhavou práci koná, pohodlně chce živ býti a dle úsudku lidí má „děravé svědomí". Smlouveí zná důkladně daleko široko své okolí a dle toho také shání sňatky. Dostaví-li se kam „se vzkázáním", ať pravdivým či vymyšleným, bývá vyčastován a odměněn penězi od hospodáře a od hospodyně nějakým dárkem. Když smlouvčí půdu náležitě upravil, tedy se jede „pa vejhledy" se ženichem aneb se odbude prvé sejití bud na pouti na Homoli (u Dušník O) nebo na' jarmárce v Slaném (O).
Běda těm, kteří na Homoli byli a ten rok se neprovdali, musí tam ješ'ě sedmkráte na pouť, aby vepluli v přístav manželský (O). Na: vejhledech jsou časy pro smlouvčího, neboť na počest ženicha vystrojí se řádná hostina, ať již z té veselky bude něco nebo ne. Vskutku jest podivno, že mnohé rozšafné a spořivé rodiny věnují dosti peněz na hostiny vejhledné, aí již napřed souditi lze, že „z toho nic nekouká" nebo že „z toho mračna nebude pršet". Výlohy hostin těch jdou na účet hospodyně, hospodář platí pivo. Zalíbí-li se ženich anebo nevěsta, sejdou se v brzká staří, ujednají přínos, výměnek a sňatek se uskuteční. Jinak počíná se zase znova.
Přípravy k veselce jsou značné. Nevěsta vyhledá si družičku, jede s matkou a s tetami vybrat si na svatební šaty, které platí nevěstina matka, a při čemž se nesmí smlouvati a raději se vybere lacinější látka. Hospodyně doma obchází statky a zve „koláčnice", které vypomáhají nejen při pečení koláčů, ale i přijednané kuchařce a přinášejí „pomoc". Zvaní koláčnic mívá ve vsi v zápětí mrzutost, ano se pokládá za urážku, když některá hospodyně není pozvána a bývá vyvolán hněv na mnohá léta. Na veselku zve se tištěným oznámením a pozve se celá ves, jinak by to vyvolalo zlou krev, ale ti, kteří spolu nevaří, dobře vědí, že pozvání r.ení upřímné, a že by nebyli na veselce rádi viděni, neboť dostanou pozvání od smlouvčího; vítané hosty zve osobně ženich s nevěstou. Hosté, kteří se na veselku dostaví, posílají nevěstě svatební dary a některý den přicházejí zvědaví
|
