prohlížeti nevěstinu výbavu a posuzují, jak se matka nevěstina praštila přes kapsu. Při pečení koláčů nesmí cizí mužský do stavení vstoupiti,, neboť se mu zle vede; koláčnice jej omalují, házejí po něm povidly, tvarohem, těstem a pod., takže ubožák rychle hledá, kde tesař nechal díru. (O. Ć.) Přítomná děvčata div se nepoperou o první upečený koláč, neboť která jej nejdříve uchvátí, ta se v brzku vdá. (O. Č.)

Povede li se pečivo na veselku připravované, je nevěsta celý život šťastna. (Č.) Ze zbylého těsta, cukru, mandlí a hrozinek upeče se tolik „hnětýnek", kolik jest koláčnic a koláče se posílají zvaným hostům.

O veselce dávají pozor, kdo koho dříve spatří, zda ženich ne-véstu či naopak, neboť ten musí v manželství poslouchati. (Č.) Když svatebčané přijeli, nastane po uvítání snídaně, ženich odevzdá nevěstě svatební dar, dostanou od rodičů požehnání a jedou do kostela na oddavky. Oddavky zaplatí ženich, nesmí smlouvati, nevěsta dá knězi „na šátek". Mládenec koupí družičce kytici, načež ona mu dá nějaký dar. 2a odznak svatební slouží účastníkům proutek myrty bílou pentličkou okrášlený a nevěsta jej před oddavkami pak podá kněii oddávajícímu. (O.)

Sudiči, kterých se dostaví hojný počeú, mají práce doäti, neboť na které straně na oltáři plapo'aji světla, ten z manželů dříve zemře. (O. Č.) Má-li nevěsta šaty modré, bude nešťastná, a má-li černé, znamená to brzkou smrť jednoho. (O. Č) Má-li nevěsta nějakou nemoc při oddavkách, na př. lišej, nezbaví se jí nikdy, jest s ní oddána i děti podobně onemocní. (6)

Je-li nevěsta o veselce uplakaná a smutná, bude šťastná, je-li veselá a jde ráda z domu, bude nešťastná. (Č.) Prší li, když jedou do kostela, prší štěstí. (Č.) Po oddavkách jdou svatebčané kolem oltáře „ofěrou" a potřebný peníz má si nevěsta od ženicha vypůjčiti. (O. Č.) Při oddavkách mnsí si dáti družička dobrý pozor, aby jí mládenec nevzal věnečky, neboť je musela vykoupiti a ukázala by „málo vtipu" shromážděným.

Na zpáteční cestě se svatebčanům „zatáhne". Přes cestu natáhnou provaz anebo nastrčí vůz a nepustí veselku dříve, až se svatebčané vykoupí. Po návratu nastává oběd, při kterém nevěsta musí málo jísti, aby měla málo dětí. (Č.) Při obědě hází se žertem po ženichovi a nevěstě drobným cukrovím. (O. Č.) Po obědě buď veselka, odjíždí nebo jde do hospody k tanečnímu veselí. Hudbu platí mládenec. (O.)

Příští neděli scházejí se přátelé opětně na přátelský oběd a svatební veselí jest tím ukončeno. O veselce chodí lidé „na čuměnou" nebo „na čumandu", kde dostávají zbytky jídel, které se stolu se odnášejí a při čemž nastává mnohdy vřava nevylíčitelná. Svatebčanům domů odcházejícím dostane se hojné výslužky. Poznamenáváme ještě