některá zvykosloví sňatků se týkající: Ženich s nevěstou nemají se scházeti na hřbitově, ani si nemají darovati modlitby, svatý obrázek, křížek, vlasy, nebo se rozejdou. (Č.) Chce-li nevěsta ženicha k sobě připoutati, má mu, když přijde na vejhledy, tak židli postaviti, aby seděl zády obrácený ke dveřím. (Č.) Když se děvčeti pára pravý rukáv, v brzku se vdá. (Č.) Svatební oblek po oddavkách se uloží a bére se jen o zvláštních příležitostech a obléká se zemřelým manželům do rakve. (O. Č..) Který z manželů o „zlaté noci" (první noc po svatbě) dříve usne, ten dříve zemře. (O.) Sňatky o ostatcích uzavřené jsou nešťastné. (O.) Které děvče z hrnku rádo škraloupy vyškrabuje, tomu o veselku prší. ((7.) Které děvče čistě myje hrnky, zvláště dna, to má hezkého mládence na veselku. (C.) Které děvče odchází od rozmetené nebo rozmyté podlahy, tomu se rozejdou ohlášky. (O. Č.) Která dívka chodí ráda obutá o jedné noze, dlouho se nevdá. (Č.) Šla-pe-li při chůzi někdo někomu na paty, půjde mu na veselku. (O. Č.) Zdá-li se někomu či sní-li někdo o pohřbu, půjde brzo na veselku. (O. Č.) Kterému manželu leskne se čelo, ten dříve zemře. (Č.) Hoří-li náhodou najednou dvě světla v jedné místnosti, jest tam v roce svatba. (O. Č.) Které děvče spatří z jara první pár vlaštoviček, vdá se v roce. (Č.) O veselce hledí se svobodní o nevěstu otříti, aby se vdali brzy. (O. Č.)

Aby se děvčatům zjevil ve snách ženich, tedy postí se na den sv. Ondřeje a pak jdou neoblečena spát (O.) anebo na noc před sv. Janem Křt. dávají si pod hlavu kousek sena z prvé fůry ten rok do vsi přivezené. (Č.) Ženichové jsou dvojí, od Drážďan a od Berouna. (Č.) Chodí-li večer za děvčetem hoch z cizí vsi a nepřejí-li mu toho hoši domácí, tedy mu řezankou nebo plevami vysypou cestu od děvčete až k domovu, nejraději ze soboty na neděli; totéž učiní bezpečně záletnému vdovci. (O. Č.) V závorkách písmeno O značí Ořech a Č Čičovice, odkud jsme udaje čerpali.

Když svatý Josef utíkal s Pannou Marií a malým Ježíškem do Egypta, přišli k vodě a nemohouce dále, žádali koně, aby je přes vodu přenesl. Kůň to nechtěl učiniti, posa-

dili se tedy na oslíčka a za trest koni určeno, že bude „bezedný", t. j. že kdyby ve dne v noci se krmil, přece se nenasytí.

Z Lázu u Strakonic.