Lidový kroj čičmanský. *)
V upomínku na Cičmanské gazdovství na Národopisné výstavě českoslovanské
píše Dušan Jurkovič.
Kroje čičmanské řadíme mezi nejstarší a nejzachovalejší kroje slovenské, ke kterýmž i veškeré látky a ozdoby jednotlivci doma jsou zhotoveny a připraveny. Kroj ženský skládá se ze spódníku (rubáše), pasu, přední a zadní záponky, rukáviec, nohavižiek a krpců nebo papučí. Vdané nosí čepce s grgulemi a podvíku. Spodník, nejstarší základní část šatu ženského, z lněného plátua zhotoven, u spodu vždy viditelný, nosí se dvěma „tráčky" na ramenou zavěšený.
Pás, asi dva metry dlouhý, z červené vlny řídce pletený, kryje spodník v prostřední části těla, neb rukávce sahají pouze přes ramena, a záponky až na kloubech opásány jsou.
Zadní záponka jest krásně drobně rasovaná, jejíž horní část končí vyšíváním. Vyšívání toto, je-li na všedním kroji, provedeno jest nití červenou, na kroji svátečním vždy žlutým hedvábím. Vzorek geometrický, sekáčkový neb hvězdový proveden jest na drobounce složených řásních; technika tato v moderních pracích jest posud neznáma.
Dalece bohatěji vyšita jest přední záponka s přelamovanými vzorky geometrickými, buďto na kolnítky nebo na hvězdy žlutým hedvábím. K vůli větší pestrosti zabarví se bíle prolamovaná očka odvarem vrbových kůrek. Taktéž barví niti, vlnu a plátno na červeno uměle připraveným odvarem z planých jabłek zvláštního druhu, kterýžto druh v místech těch podnes pěstují.
Rukávce kratinké, v předu i v zadu drobně řásněné, vyšity jsou na ramenou drobněji týmž vzorem jako záponky. Obojek a límečky obšity jsou čipkou domácí výroby.
Nohavičky jsou z nasoukané bílé vlny na paličkách pletené, a sahají až pod kolena, na ně obouvají se v létě krpce, v zimě papuče z bílé huně, stehovými kvítky a řetízky červenou vlnou vyšitými zdobené.
Úprava hlavy vdaných žen jest tvaru snad nejstaršího ze všech, které se po dnešní den kde zachovaly. Vlasy spletené a stočené v jeden „rulík" přikryjou se čepcem, v němž zašity jsou dvě .grgule" (válečky z konopného plátna sešité, vycpané kúdelou). Čepec, který shrne a zakryje vlasy, aby tyto nikde viděti nebylo, kryje uměle upravená „podvíka" svázaná tak, že bohatě vyšité a kvítky zdobené okraje šatky tvoří zvláštní trojúhelníkovou plochu, jejíž spodní cíp sahá až po pravé rameno. Děvčata jdou vždy,a všude s holou hlavou,
*)Srv. prof. J. Kouly článek o lidovém kroji slovenském, Č. Lid I., str. 21 a d., kdež jsou také připojena vyobrazení kroje čičmanského.
|