a rostlinné (ovšem ve stylu prostonárodním) jsou starší, tedy i původ-nější než figurální výzdoba kraslic, kterou nejspíše spatříme tam, kde úpadek se uhnízdil. Ozdoby geometrické dokazují své prvenství shodou s ozdobami na výrobcích hliněných, na výšivkách, nábytku, nářadí a j-

Způsob, jakým se kraslice zhotovují, jest několikerý.

Nevařené „vajčko" ozdobí se roztajeným voskem, připraveným na lžíci nad žhavým uhlím. Vosk se nanáší špendlíkovou hlavičkou nebo přistřiženým pírkem- Vajíčko takto upravené dá se vařiti do červené „pryzyly", jež se přichytí na vajíčku na místa voskem nekrytá. Voskové ornamenty někde ponechávají, jinde je odstraní a dostanou bílé ozdobv. Stejně se zhotovují bílé kraslice, na něž se lípá vosk červený a zelený, teprve když jsou vařeny. Takto a „pryzylou" 8) namalovala vajíčka Marie Reisnerová (v r. 1891 stará 65 let) z Otína u Jindřichova Hradce, jež jsou nyní v mé sbírce.

Neméně pozoruhodné jsou straky, též rejsky zvané z Chlumu u Čes. Kremže. Na modré nebo červené pudě podélně páskou rozdělené spatřujeme na př. ostrý tvar srdčitý vybíhající záhy v palisty, z jichž středu vykvétají na 3 lodyhách 3 slunečnice v té asi podobě, jako je vídáme na dýnkách zlatých čepců, holubinek a jinde. Druhá půle kraslice honosí se kohoutem, nesoucím v zobáčku psaníčko. Na těchto kraslicích snoubí se škrabání s nanášením vosku a pozlátka.

Ve Vavřinci (okres Uhl. Janovice) „maluje Voskem" kraslice 561etá vyměnkářka Kateřina Šourková, což jest dědičné v rodině Travníčkově, z níž pochází. Zabývá se tím od svého mládí a Zásobuje kraslicemi celou ves. Na Boží Hod odpoledne sejdou se k ní děvčata, přinášejíce jí vejce k omalování. Na kuthan s řeřavým uhlím dřevěným postaví si nádobku s voskem, pak usedne, vezme vajíčko nejméně 3 dny staré, by lépe chytalo barvu, trochu ohřáté, by se vosk lépe přichytil, omočí hlavičku velikého špendlíku ve vosku a rychle maluje po vejci plné rosetty. Ovoskovaná vejce klade do studené barvy cihlové tak, aby byla úplně potopena, a druhého dne ráno uvaří je v téže barvě, která jest odvar cibulových slupek a jest oblíbena a rozšířena jako barvy vyvařené z jarního žita, seaa a vyvářky kávové.

V Nechanicích zhotovují kraslice s ptáčkem uprostřed toěenin a rozvilin, jakoby formu nějakou a vždy s říkáním. Vyložené exempláře „kraslovala" r. 1892 žena 501etá z rodiny Šrajlových. Teta její, stařena více než 801etá pamatuje, že za jejího mládí „kraslovali" o velikonocích až přes 30 kop vajec a kraslice pak roznášeli po