dobných moravským, které v Chorvatské Nové Vsi maluje Helena Pochyla, stařena 731etá. Jak milo a dojemno jest zamysliti se nad těmito doklady ze zvykosloví dolnorakouských bratří našich!

Popsati a srovnati kraslice všech oddělení jest nemožno pro rozptýlenosfc materiálu, který by přece jen musil býti úplnější a opatřen podrobnými lístky. Pak by mnsily býti všude přiloženy metly, t. j. pomlázky, šlehačky, šmerkusty, řečené též dynovačky (binovačky), které jsou na př. na českém jihu neznámy — musilo by se vyšetřiti, odkud až kam jest rozšířena hra „koulení vajec", jak ji spatřujeme ve zvykoslovném oddělení mezi výročními obyčeji.10) Archaéolog Dr. J. L. Píč upozornil, že hra koulení vajec provází typ lužických nádob k Polabí. Důkaz provede hojná snůška dokladů.

Podmínkou dalšího zdárného studia kraslic jest pilně sestavená bohatá sbírka 11) na základě podrobného dotazníku, jako při každém jiném sbírání materiálu národopisného. Pak teprve lze shodné nanášeti na mapu a mluviti snad o okresích, kryjících se možná s výsledky studií národopisných v jiném směru. U všeho, s čím se v národopise setkáváme, musíme se tázati po zeměpisném rozšíření, to jest základem tšeho, jest vším. Edo jinak rozumí, národopisu naprosto nic nerozumí. Musí též býti postaráno o to, aby všecky kraslice byly vyčištěny a tak uchráněny před pukáním, hnilobou a průsvitným lakem přetřeny, aby barvy nevybledl). Jen taková sbírka hodí se ke studiu, jen taková může posloužiti.