Lidovépověsti o vodníkovi.

V Úpici na tak zvaném Závodi bydlil před dávnými lety jeden felčar. Tomu chodíval vždy vodník před velkou vodou tlouci na dvéře a volával: „Holky, uklidíte si nádobí, bude zle." Děvčata věděla, že je vodník přišel varovat před velkou vodou, honem nádobí uklidila, neboť v malé chvilce přibyvší velká voda často na zápraží schnoucí nádobí jim pobrala.

Na bývalé staré lávce sedával na (mádle) zábradlí vždy u večer vodník; jakmile se někdo blížil, skočil do vody a buď se zasmál nebo zatleskal rukama.

Též do jedné chalupy na Závodi vždy před velkou vodou přicházíval hastrman. Jednou tam též podvečer přišel a sedl si na pec. Děti spatřivše jej dali se do hrozného křiku; hastrman se ulekl a honem zmizel. Na peci zbylo po něm plno vody.

Byl prý to hezký mladíček kudrnatých vlasů. Na hlavě nosil kulatý zelený klobouček a s levého šosu mu kapala voda.

Jakýsi chałupnik šel v noci z Úpice přes farské pole k Sychrovu. Když přišel blízko mostu, spatřil najednou před sebou bílého koně, který se mu postavil v cestu a nechtěl jej pustiti dále. Nádenník uhnul se na právo, kůň před ním, obrátil se na levo, kůň též, zašel si kousek dále, kůň zároveň s ním, a trvalo dobře půl hodiny, než nádenník všechen upocen a ustrašen počal se, modliti. V tom kůň uskočil a hup! byl v řece. Byl to prý vodník, který se v koně proměnil a nádenníka tak škádlil, by tento celý unavený a strachem šílený do vody zbloudil a se utopil.

V Havlovicích stála kdysi malá chaloupka vedle řeky. Do té chaloupky chodíval vždy u večer vodník se ohřívat. Ale škádlil velice její obyvatele. Všecko jim zacejkal a postříkal vodou, až už byli naň celí mrzutí. Ale zakázat mu nemohli, by k nim do chalupy nechodil; báliť se, že by se jim mstil a ani by jich byl neuposlechl. Jednou přišel do téže chalupy potulný jeden komediant s medvědem a prosil o nocleh. Chałupnik mu nechtěl noclehu dáti, až přece se smiloval a komedianta s medvědem do světnice vzal. Za chvíli přišel zase jako obyčejně hastrman a na peci se uvelebiv počal zase na domácí vodu stříkati a podlahu máčeti. Když to nž dlouho trvalo a vodník i celého medvěda postříkal, rozzlobil se tento a skočiv na hastrmana, počal jej notně mačkati. Hastrman se bránil a křičel, by mu pomohli, že jej medvěd umačká. Žádný mu však nechtěl pomoci, naopak, všichni mu přáli upřímné medvědovo obejmutí. Po delším zápase se konečně po-