daleko, by jej kousek svezl. Rolník dovolil, muž vylezl na vůz a jeli. Před rybníkem skočil muž s vozu dolů, poděkoval rolníkovi a povídal: „Podívej se na rybník, něco uhlídáš, co's ještě nikdy neviděl," a zmizel. Sedlák přijel blíž a viděl, jak čeledínové z blízkého statku jeli koupat koně. Jeden z nich jel trošku hloub, až voda sahala koňovi po krk. Tu viděl, že je zle, a začal volati o pomoc. Tu jakoby'nějaká neviditelná ruka jej táhla hloub a hloub dolä do vody, klesal čeledín, až v několika okamžicích nebylo po něm ani po koňovi ani vidu, á taktéž mrtvoly jeho nikdy už nikdo nespatřil.

Muž, který sedláka o svezení prosil, byl prý vodník, který k rybníku spěchal, aby čeledína utopiti mohl.

(Dokončení.)

vypravované místním nářečím.

Z Rohožné.

P'oslouchaj, tak jim něco1) povím. Nad Koptařovejuia ten sedlák na pravéj a) straně, jak so de zhůru, tam se říkalo u Turecku, a ted se tam řiká u Blašků.3) Šak4) jom3) scíp fčerá kůň. Tak u "těch Turecku byl jeden sedlák, a ten umněl taky víc než chleba jest,6) a říkalo se mu Turecek. Tak von taky moc pytlačil, do banénskýho') lesa chodil na srnčí. A tuze moc na něj dávali pozor a nihdy ho nemohli chytnout. Jednou taky střelil na srnca, a myslivec po raně běžel; nebyl daleko. Jak von uhlíd myslifca, ze srnca uďál kamen a mněl tam syna, z toho uďál pařez ą sám se uďál stromem. Myslivec přišel, fšecko schledal,8) nihde žádnéj 2) nebyl, tak se votočil a šel pryč. Turecek dyž myslivec vodešel. šel a kop do pařeza, a z pařeza se uďál syn, a kop do kamena, a z kamena byl srnec. Syn ho vzal, a šli dom.9) Tak se dověděli, že je Turecek dobréj.10) Tak ale ho pozvali páni na hon. Přišlo ale poledne; tak šli ke Koptařom na voběd a flinty si pověsili na řebík, a Turecek šel k vobědu domka. ") Ale mezi téma střelcama byl taky jeden dobréj;

povídal tem střelcom, že Turecka mus1 trochu potrestat. Turecek přišel spátky ke Koptařom; řemen byl na řebíku, a flinta bez řemena skákala po seknici.l3) Turecek jak to uhlíři, tak na ňu třikrát naplil a povídá: „fuj, ty sviňo, nestydíš l3) se nahá tancovat?" Flinta ale skočila s téj J) zemně na stěnu a juž visela na- řebíku. Turecek ale flintu vzal a šel dom, jus 13) se rozzlobil, jus 13) s nima nešel. Voni ale chodili celý půldne až do večera a nedostali ani ftáka a druhéj deň šli zas a zas nic nedostali a třetí deň dyž jim co vyběhlo, dyby to bylo střeva za sebou táhlo, přece to ošče nedostali. Tak ale myslivec a nekeří14) střelci šli k Turečkoj a Turecka pěkně prosili, aby jim to votpustil, voni že za to nemůžou, že to uďál inéj střelec a toho že mezi sebou nemaj, jen aby šel s nima. Tak ale Turecek šel. Tak bylo zvěře dost, a na každou ránu fšecko vostalo ležet. Von ale si cpal do fajky tabák, a myslivec ten stál kousek vod něj. A tady vyběch srnec. Ted myslivec křičí, ať střelí; myslivec sám střelit nemoch, mněl to daleko. Ale Turecek mněl v ruce fajfku a tabák, tak střelit taky nemoch. Ale srnec juž byl z vočí pryč. Von dal tabák do