str. 78
kapce a flintu zďál z ramena a te
To vykládal,Francek Moravec,
co je bez téj ruky, v Kohožnéj na pastvě.
II. Vo divoženkách.
Ty divoženky byly ve skízle vHam-řích; ') šale je tam díra doposud. A vona k Stašovu silnica tohdy nebyla, to jen byla steška.2) A lidi dyž nesli z Hamrń z mlejna, tak ty divoženky sběhly dolů a nůšu mu schodily3) s krká a ted s ním tancovaly po těch loukách, a dyž nikam nemoch,4) tak ho lechtaly, až ho ulechtaly a pěkně mouku si vzaly do svéj díry a s tým byly živy. Tak to ďály pořád a Ade mohly jaký dítě ženskejm zhandlovat, tak zhandlovaly hned. A jesli ta ženská tom 5) dítěti ďála dobře, ďály jom taky dobře, a pakli by ho nebyla mohla vystát, tak voni6) tom dítěti nic dobrýho neuďály. Tak jak tam v Hamřích jedna mněla malý dítě f peřince a šla do sklepa pro mlíko a nechala ho samý f seknici a dyš přišla spátky, tak se jí zdálo, že to její dítě nejni. Von dyž miíž přišel dom, tak mu ho vokazovala, ale mižžoj se to taky nezdálo byt, ale povídal jí, co budeš dělat, musíš') si nechat, co máš. Tak ale za rok tam přišel jeden van-drovní a povídá jim, to že nejni jejich dítě, že uejni do jejich podoby podobný. Vona jom to ale povídala, že vona jistotně neví, jak se to stalo. Von jí povidá, šak to skusíme, je-li to vaše nebo ne. Udělejte hranicu drýf
1) Hlásky význačně tištěné jsou zvláštností dialektickou. — s) Ve slabice ej, když je koncovkou, vyslovuje se samohláska e dlouze. Této délky je si vědom i prostý lid, Na rozcestí u Rohožné stojí eestník, na němž viděti starý nápis švabachem: Do Bělej. — 3) t. j. Blaiků. — 4) t.j. však. — 5) jom je Dativ jednotného čísla náměstky on, někteří lidé však říkají vedle jom také mu; tak činil i vypra-vovatel této povídky. — 6) t. j. jísti. — ') Jméno vsi, od něhož utvořeno je tot,ó přídavné jméno,
zní Banín; leží hodinu cesty od Rohožné na východ. - 8) t. j. zhledal. — 9)t.j. domů.— J0)t.j. člověk, který umí čarovati. — "j t. j. domů Tvarů domka a dom užívá se vedle sebe, jak koho napadne. — 12) t. j. světnici. Místo „světnica" říká se: „seknica". — 13) Hlásky š a i před následujícím s rozlišují se v s, ale toto s nesplývá s následujícím s v jedno s: ve výrazech: nestydíš se, dyž sem, uS sem není sice slyšeti aoi š ani i, avšak také se nevyšlo-vuje: nestydíse, dysem, usem, nýbrž: nestydísse, dyssem, ussem. — 14) t. j. někteří. — 1S) Hláska Z a i před temnou souhláskou mění se v s a š. — 1(f) to jest schoval.
|
