vyzváním, aby čtenářstvo české odměnilo horlivou snahu vydavatelovu tojnými přihláškami, které buďtež Adressovány vydavateli: ve Vídni, V. Wehrgasse, 29.

* Bartoš Frant., Dialektologie moravská. Druhý díl: 3íá-řeóí hanácké a české, v Brně, 1895, nákladem Matice Moravské. Toužebné očekávaný druhý díl Bartošovy Dialektologie vydáván je právě v době, kdy národopisný ruch, vzní-cený myšlénkou NVČ., také důkladněji a soustavněji všímá si studia českých nářečí. V předmluvě vykládá zasloužilý náš cthnograf svoje názory o nářečí moravském. Roztřiďuje na Moravě: 1. nářečí slovenské s podřečím valašským a dolským, 2. nářečí lašské, 3. nářečí hanácké -& 4. nářečí české. Zároveň se omlouvá, že teprve nyní pro práce úřední a školní vydává tento druhý díl, k němuž vykonal práce sběratelské již r. 1883—4. Podepsaný nejaa odborníkem v oboru studia dialěkto-logického, netroufá si pronésti kritiku o díle, po řadu let tak svědomitě chystaném od prvního našeho znalce moravských nářečí, vyzbrojeného všeobecnou znalosti lidu moravského z vlastního názoru. Jistě po dlouhých úvahách a věcném odůvodnění, probíraje se obrovskou spoustou lístků, zápisků, dospěl roztřídění, jež v knize podává. Širší kruhy přátel československého národopisu budou zajímati pohádky v původním nářečí, vložené do textu jakc ukázky, a pak zejména oba slovníky na konci, abecední, kdež jsou v pořad abecední sestavena slova a úsloví s příslušnými vysvětlivkami, a pak „slovník" věcný, kdež uložil Bartoš výsledky svých studií národopisných se zřetelem k názvosloví v různých nářečích o stavení (způsob stavby a stavivo, střecha, podlaha, strop, Lůra, zápraží atd.), o budovách hospodářských, o zahradě, o vinohradu, o lnu, konopi a zelí, o hospodářském nářadí a náčiní (s názornými obrázky), o tkalcovském stavu (s obrázkem), o rodině, o oděvu, e jídle, o chorobách, o ptácích, o rybách, o rostlinách, o houbách, o cizích slovech, a pak čteme rozmarnou ukázku „švihá-

činy" nebo „řeči švihařské" (miškař-ské). Tato část knihy je velmi zajímavá pro každého, kdo studuje ná-rodopis československý. Nová kniha Bartošova je dalším základním kamenem dialektologie československé. Po tolika solidních přípravách a skutečně neúmornrf práci odhodlal se vydati tuto knihu, o níž píše s upřímností v předmluvě: „V základních a hlavních rysech dialektologii moravskou dílem svým pokládám za hotoyu. V jednotlivostech bude lze všelico ještě doplniti. Dopřeje-li Bůh života a zdraví, doufám, že i mně samému příště bude možno leckterou stránku prohloubiti a doplniti, jmenovitě rád bych i budoucně vyzdvihoval nepřebrané poklady lexikální a frastické lidové řeči moravské." Přejeme ctihodnému, zasloužilému pracovníkovi, aby jeho tužba se vyplnila a mohl ještě dlouho se věnovati oblíbenému studiu na prospěch národopisu československého.

* Proušek Jan, Dřevěné stavby starobyle roubené a lidový nábytek v severovýchodních Cechách, v Praze, 1895. Nákladem F. Šimáčka bylo právě vydáno v sličné úpravě oěkné dílo. Je známo, že akad. malíř J. Proasek po léta již pilné sbíral v severovýchodních Cechách detaily staveb dřevěoých i celkové pohledy na chalupy, statky a vesnice. Světozor od r. 1883 přinášel četné jeho kresby v oboru dotčeném jakožto zdařilé výsledky namáhavých studií, podnikaných soustavně mezi lidem. V knize uvedené sebral Prousek všecky posavadní náčrtky i kresby svoje, uveřejněné i posud neznáme veřejnosti, k nim připojil řadu fotografií a uspořádal všechen zajímavý materiál v krásnou publikaci, provázeje vyobrazení vhodným textem o po-savadnfch pracích, pokud se týče studia dřevěného stavitelství českého, o rázu stavení městských a vesnických s výčtem, kde se která stavba posud udržela, o úpravě vesnických statkův a chalup, o zařízení příbytku, při čemž se naskytovala příležitost po--drobně vyložiti o nábytku, nářadí a nádobí a pod. V textu je roztroušeno 20 obrázků, kromě toho 36 tabulí