V záležitosti křížů t. ř. cyrillomethodějských.

V Českém Lidu IV. 371 podal jsem kratinkou zprávu o třech starých křížích a dvou jiných malých pomnících z okolí Vamberka, při čemž mimochodem projevil jsem svůj odpor proti tomu, když takovým památníkům nově se připisuje původ z doby sv. Cyrilla a Methoděje. Letošní Časopis vlast, muzejního spolku olomúckého str. 117 přináší k mému článečku odpověď1, znamenanou J. P., ve kteréž vyznává, že co do věci se mnou souhlasí, ba i „že důvody prof. Havelky pro cyrillomethodějský původ starobylých křížů kamenných nejsou rozhodující"; ale nicméně pan J. P. velice se na mne rozhorlil, vytýkaje mi „pohrdlivé poznámky", jimiž jsem prý „badatele moravské obmyslil", což prý „aspoň jsou zbytečné provokace"; dále pan J. P. prohlašuje, že prý já zvěčnil jsem se v diskussi o této věci pouze tím, že podal jsem „příklad nezpůsobu paušálního odbývání cizí práce vědecké", a odkazuje mne na jiný článek o tom předměte, z něhož prý mohu „o nesprávnosti útoku svého na badatele moravské se poučiti". Kterými úsudky nebo výroky dopustil jsem se těch špatností, ze kterých mne pan J. P. viní — paušálního odbývání cizí práce vědecké, útoku na badatele moravsko — o tom pan J. P. nepověděl svým čtenářům ani slova; což dovoluji si uváděti v známost čtenářům českého Lidu, aby usoudili, jakého způsobu obviňo-vatel pan J. P. jest.

Čtenářové Českého Lidu nahlédnutím do loňského ročníku mohou se přesvědčiti, že jsem na badatele moravské nikterak neútočil, neboť jsem o nich vůbec, ani o žádném z nich zvláště nemluvil. Kromě pouhého suchého popisu stojí tam dvojí můj úsudek:

Předně o nízkém kříži u Doudleb, postaveném na památku zabití ženy bleskem r, 1859 (dle Koďouskovy monografie Doudleb 1876 str. 99), pravím, že „kdyby byl o 300 let starší a stál na Moravě, mohl by také býti vyhlašován za kříž cyrillomethodějský." V tom jsem ovšem poněkud pochybil. Výminku, „kdyby stál na Moravě," nepotřeboval jsem tak určitě činiti; stačila by výminka jediná, „kdyby byl o 300 let starší." Neboť ve Sborníku Velehradském 1885 IV. str. 81 bylo učeno a věřeno se vší opravdovostí, že také kříže z let 1544, 1629 a 1668, které stojí v Esthonii na hřbitově vesnice Maholmu nad hrobem rodiny Lalle a vypadají tak jako staré kříže moravské, „mohou týmž řádem nazývati se cyrillomethodéjskými, jakož u nás snad nejeden takový kříž původ vzal ve století X., XI. nebo XII." Když kříže cyrillomethodějské přiznány jsou zemi esthonské ve sto-