str. 132
a vřeten a shledal jsem, že jsou téměř stejné. Proto nakreslil jsem jen jednu z Jilešovic zhotovenou od stolaře Tvarůžky v téže dědině. V Dobroslavicích dělá je kolář Postulka. (Viz vyobr.)
Př as lice skládá se z nohy a z hlavy, hlavě však obecně říkají k r u ž e 1. Nohu tvoří prostá hůlka zastrčená do třínožky, nebo se noha skládá ze dvou částí tak, že jedna jest pohyblivá a kolíkem zatknutým do rubů v ní vyřezaných se upevňuje na část druhou, která trčí pevně v třínožce (viz obr.). KruŽel se nastrkuje na nohu a jest ozdoben větším anebo menším počtem prsténků a oblin vysoustruhovaných. Ne vždy jest kružel ozdoben i malovanými páskami jako vyobrazený, jehož pásky jsou barvy zelené a tmavě nachové.
Vřeteno, nebo jak ve Slezsku vyslovují vřeteno, jest oblá tyčinka asi 36 cm. dlouhá a dole hrotovitě zakončená. Také vykreslené vřeteno ozdobeno je páskami tenkými i širšími; ony jsou vesměs černé, tyto jsou černé (obě krajní), jedna zelená a rumělková (vnitřní).
Příprava lnu a předení. Když len je vymlácen a náležitě suchý, dostane se na potěrku (= mědlice). Potěrku tvoří dva trámce úplně k sobě přiléhající. Spodní — nehybný — má jednu nebo dvě proříznuté rýhy a do těchto výřezů zapadají nožovité destičky upevněné na hořejším, na jednom konci kolem osky se otáčejícím trámci. Těmito zatlačuje se rostlina do rýh a obal vláken na ní se láme, takže snadno odpadává. Vlákna zbavená obalu češou štětem. Štět, nástroj všude jinde známý, je .prkénko, v němž v několika řadách je nabito více méně hřebů. Česáním se vlákna třídí na těnku kudel, konopnu a hrubu (Jilešovice); ve Slavkově vlákna česají na len, na konopno a na kudel. Kolik lnu po vyčesání zůstane v ruce, to nazývají hrstkou. Třicet takových hrstek zavazují do klobu
