nebo klob.čka. V Porube hrubší kudel na místě v hrstkách mají v trubkách.

Nežli počnou přasť, ováží provázkem kudel na kružel a potom předou bud1 kolovratem, buď vřetenem. Hlavní části kolovratu jsou podnožka, kolo, přaslík, péra, špulka. Předouli vřetenem, zadrhnou nejprve na špici jeho vlákno a potom se vřetenem vrtá jednou rukou, kdežto druhou se len souká. Když napředou dosti dlouhou nit, natáčejí ji na vřeteno a zvláštním způsobem ji na špici jeho znova zadrhnuvše, opět vrtají. To se opakuje tak dlouho, až je vřeteno plné a pradlena může říci, že má první potáček nebo potáč. Na vřeteno, aby mělo větší setrvačnost, nastrkují také kroužek zvaný přaslenek.

Potáč stáčejí na motovidlo, známé ve všech krajích českých. Je to tyč asi půl metru dlouhá, na jejímž každém konci napříč nastrčeno bidélko tak, že kdyby obě na sebe položena byla, tvořila by kříž. Na tato bidélka se nit navinuje nahoře rozbíhavě, dole sbíhavě. Na motovidle 20 nití se bére za pásmo, které se vždy zvláštní nití pasemnicí odděluje; 20 pásem bylo lokeť; vždy tři lokte = 60 pásem se sejmou s motovidla. Dvanáct loktí slově štuka. Ve Slavkově však mně řekli, že na jedno pásmo berou i 24 nití; šedesát pásem = přadenko, že tvoří jen tenká příze, u hrubší jde na jedno přadenko už 30 pásem. Podle příze jest plátno t ě n k e, konopne a hrubé. Nevybílené je ryšavé nebo syrové, které se se teprve blajchuje na zahradě.

Také chození na společné přidky a besedováni už po-hynuje. Na konci přástek dával se předoucím pecen chleba, navařila krupice, a měli-li právě bravka zabitého, tedy i maso. Lepších zpráv dostalo se mi z Poruby. Tam na přidky scházelo se vždy více známých. Každá přidka předla obyčejně pro sebe, zřídka pro hospodyni. V tomto případě bylo uloženo každé přidce upřasť 5 pásem, t. j. 100 nití. Počítáme-li, že jest motovidlo půl metru vysoké, jest jedna nit 4 X Va = dva metry dlouhá, pět pásem pak =100 nití X 2 = 200 metrů. Tolik upřísti musila za večer.

Předly-li přidky pro sebe, snesly si koncem masopustu tam, kde nejvíce předly, různé potraviny, z čehož si vystrojily snošky. Po-máhaly-li si vespolek, vystrojena jim před každou nedělí a svátkem pobaba, při které se jim předkládala moučná a mléčná jídla, jako lamanka z hrubé mouky pšeničné nebo ječné s mlékem, pak hrušková bryja a slivova mačka. Bryja se připravuje ze sušených hrušek uvařených v mléce, a mačka ze slivek také tak vařených.