zvoniti hodinku a hranu utopenému. Poněvadž však tím zvonem, kterým se zvonilo utopenému, proti mračnům zvoniti se nesmí, neboť by se mračna strhla a bylo by zle, a obec nový zvon koupiti nechtěla, musilo se od zvonění proti mračnům ustati.

Husopas pásl husy od jara do Martina. Za to dostával 2 groše ze staré husy, groš z mladé; ze staré 4 dolky a z mladé dva. Dolky si vybíral podle potřeby a jak se mu hodilo.

Ponocného a polního hajného zaměstnání líčiti bylo by zbytečno. Ponocný měl obecního pozemku strych, hajný tři. Ponocný kromě toho dostával osyp a na penězích 20—30 zl.

Pastýř dostával osypu 24 strychy, ponocný 7 '/a strychu ; kovář, jak již bylo řečeno, někde nedostával žádný osyp, někde mu bylo sypáno, ale nikdy ne tolik, jako pastýři. Sypalo se na Martina nebo v tom týdnu, kdy Martina připadlo. Z hovězího dobytka sypaly se čtyři žejdlíky obilí — různého druhu — a na velký kus Šly čtyři ovce. Co se přesypalo, totiž co se sešlo více, než na co měli pastýř, kovář a ponocný nárok, to se prodalo a za utržené peníze se koupilo pivo. Pivo se vypilo o „bejkově svatbě".

„Bejkova svatba" se slavila na Martina, po osypu. Pastýř zabil vepře 80 i více liber těžkého, připravil 80 porcí drobů (jaternic a jelit), zabil 2 skopce a 4 husy, ponocný dal husu, hajný též husu a připravila se hostina, na které vedle jmenovaných jídel byla polévka, obyčejně z drobů (jitrnicová a jelitová), hrách, jenž plaval v sádle, a drůbky. Na tuto „bejkovu svatbu" pozván byl každý, kdo sypal. Kdo přišel — a kdo by byl zůstal doma! — musel si přinésti s sebou lžíci, vidličku a nůž, protože hostitelé takového nářadí neměli nazbyt. Přišli také hosti nezvaní — děti — na čumy, jako přicházejí na opravdovou svatbu. Hostina byla bohatá, na „čumily" hojně se dostalo a ještě si každý účastník (hospodář) domů kus husy vý-sluhou nesl. Hostina strojila se buď u pastýře neb u rychtáře (později u představeného), nebo tam, kde měli dosti prostrannou světnici.

řed několika lety daroval vamberský měšťan p. Václav Víšek knihovně divadelních ochotníků vamberských některé rukopisy