u horáků mají docela jiný význam než mívaly jinde. Na Novoměstská slul „májem" strom poatavený před hospodou o „hodech" t. j. posvícení, jež, mimochodem řečeno, bývalo méně slaveno než „pouty". O pouti kupoval jinoch dary každé dívce, od níž o „šmerkustě" dostal vajíček, n muziky prováděl děvčat co mohl nejvíce, krátce — můžeme opakovati, co jsme řekli na počátku tohoto odstavce.

Zpívávalo se hodně, nyní málo, ale plodů domácí Musy bylo, soudím, pořídku. Sbíral jsem písně zpívané za našich dob a shledal jsem, že jsou vypůjčeny jednak z Čech, jednak z Valašska,1) jednak že je to poesie kramářská. Myslím, že dříve nebývalo jinak, protože příčiny, jež vedou k zanedbávání vkusu, působily stejně jako ted, a poněvadž zvykův, upoutaných na doby roční (tři králové, smrtelná neděle atd.), nebylo více než nyní.2) Nápadno jest i to, že za 45 let, co již v Německém je zrušen stav „paštejře", totiž obecního, malí pastevci se nezmohli na více než na monotónní nelekání.

Škol bývalo dříve sice málo, ale mezi horáky na Novoměstská téměř nebylo lidí neumějících čísti a psáti, čítaloť se mnoho po domích, zvláště protestantských. Jak se mluvívalo dříve, těžko jest -určiti. Staří lidé připodobili se v řeči mladým, a rodinné zápisky, obyčejně do zadu biblí vlepované, jsou psány biblickou češtinou. Dle nynějšího stavu jazyka a dle toho, co sem tam v zápiskách prokmitá, soudě, bývalo dříve více širokých samohlásek a analogických tvarů (na př. narodil se na ryb e c h). Jazyk písní je skoro spisovný.

Na konec stručná charakteristika horáků na Novoměstsku. Lidé rozumu, praktičtí, nepověreční (jaký to rozdíl: mor. horák a obyvatel rovin na Chrudimsku!), vytrvalí, bez krasochuti. Kalina v „Kapitolkách národopisných" ve Světozoru dobře je naznačil jako nejpokročilejší Moravany. Věta ta ovšem pozbývá nyní platnosti, protože horáci nemají dost peněz na vychovávání vyšší intelligence. Myslí zvolna, hovoří dost těžkopádně, stil jejich má mnoho reminiscencí biblických, v řeči často tvoří nová slova. Lidé vůbec vážní.