str. 184

Výstrojovém, nošeni, utápění a upalování smrti na smrtelnou neděli.

Sebral a napsal J. K. Hraše 1)

Není všude stejný způsob vystrojování atd. smrti na smrtelnou neděli. V Horních Kybnících nad Náchodem na př. sejdou se v tutéž neděli ráno hoši a děvčata — děti — na návsi a přinesou si do šek z některého stavení. Z doiku toho ustrojí si pannu, kterou různými cáry a hadry ovinou. Potom tu pannu nastrčí na hůl a chodí a ní po vsi, takto zpívajíce:

Smrt chodí po vsi, má dlouhé vousy,

na ruce má košíček, dejte jí pár vajíček.

Když celon ves obešli, jdou „se smrtí", již tato panna představuje, k potoku a uvrhnou ji do vody. Sotva ji tam hodili, dají se všickni do křiku a na útěk. Ten, kdo je při útěku nejpřednějším, velkého věku se dožije, ten však, jenž jest nejposlednějším, da roka zemře.

Jinak zase počínali si děti vOlešnici u červeného Kostelce. Udělali si velkého hastroše, který měl dlouhou košili. S tím hastrošem, jenž smrt představoval, chodili po vsi a zpívali takto:

Smrt chodí po vsi, má na loket vousy, a na ruce košíček, prosí o pár vajíček.

Když pak celou ves oběhli, zastavili se na obci a tam mezi dvěma lipami vykopali jámu, ďo níž smrt hodili, zemí zaházeli a při tom takto zpívali:

Nedáme jí zvoniti, až nás bude honiti!

A po té se rozutekli jako v Horních Rybnících. Ve Velkém Poříčí pod Hronovem ustrojí si tolik ohoši smrt, uvážou ji na tyč a chodí s ní též po vsi, takto zpívajíce:

Smrt chodí po vsi, má veliké vousy,

už nám nemůže choditi, musíme ji nositi,

od města k městu nesem nevěstu;

jestli nám nic nedáte, tak vám ji tu necháme.

V Provodově u Nového Města n. M. udělají si děti pannu, obléknou ji v pestrý šat a chodí s ní též po vsi. Potom ji vynesou-

1) Srv. Č. Lid II. str. 453 a d.