Také č. Lid b)l a bývá vyhlašován za představitele této starší školy, že prý jen otiskuje „materiály", nemá rozhledu po vědeckém ruchu současném atd. Útěchou proti bezprávným výčitkám, jež moboa vzniknouti jen z neznalosti obsahu posavadních ročníků Č. Lidu nebo z předpojatosti proti č. Lidu, byly nám vedle uznání spravedlivého cizí časopisy odborné, národopisné, kdež studium kulturně-historické a národopisné týmž způsobem (jak je pěstujeme v Č. Lidu) jest pěstováno. Nepřeceňujeme posavadních úspěchů č. Lidu, ale také nedopustíme, aby snad iiěkdo, přiváben lákavou módou nynější pěsto váti národopis, chtél osobovati si z cista jasná právo pomíjeti a snad nadobro odsouditi vykonanou práci (J. Lidu. Proti tomuto tvrzení třeba zběžné srovnání Českého Lidu s dílem „Národopisná Výstava českoslovanská" potvrzuje, že měl pravdu vážený výstavní referent v Nár. Listech (srv. výše), když podle pravdy konstatoval, že český Lid bude vždy pramenem a vodítkem pro české národopisné studium.

čekali jsme zvědavě po všech výčitkách posavadní práci národopisné, až bude vydáno dílo, o němž se ohlašovala napřed tiskem zvěst, že to bude konečný výsledek Národopisné výstavy, vědecká koruna její, že organisace „systematické práce národopisné dosáhne vrcholu svého velkou encyklopedií národopisnou, zpracovanou na základě materiálu získaného na Národopisné výstavě".

Znajíce ze studií před výstavou jednotlivé obory národopisných vědomostí, jakož i také četné, nerozluštěné záhady, těšili jsme se podle obnovovaných s-libů na oíficialní dílo výstavní ... Z tohoto dnešního prvního projevu již vysvitne u každého soudného čtenáře, proč naděje naše byly trpce sklamány. Je nám to v Českém Lidu vítaným zadostiučiněním, že prese všecky kritiky a výčitky naše snůšky materiálu a výsledky srovnávacích studií znamenitě přišly vhod tam, odkud jsme čekali podle šířených zpráv přesné vědecké spracování materiálu, sneseného na Národopisné Výstavě. Již pouhý snadný popis těch zjevů, které z výstavy jsou líčeny v díle o NVč., neobešel se bez kořistění z oněch kaceřovaných našich prací v českém Lidu. Důkaz toho podán byl tak jasný a přesvědčivý, že nikdo ho nevyvrátí. Nebyli bychom tak malicherní a nepředstupovali, bychom s touto věcí před soudné čtenářstvo a hlavně před šik vážených spolupracovníků č. Lidu, kdyby se byly uvedené výčitky o národopisných pracích před výstavou tak soustavně a tak velkopansky neopakovaly. Dnešní projev tento budiž pokládán za odpověď. Jsme si toho vědomi, že práce národopisné před výstavou nebyly dokončeny, že snad leckteré názory bude potřeba opraviti, prohloubiti, srovnávati — jisto však je, že ony podceňované snůšky materiálu, první a nezbytný to základ k dalším vývodům, i mimo to četné, podstatné výzkumy, uveřejněné v Č. Lidu, nezastaraly nikterak, když autoři díla výstavního tak horlivě z nich těžili, třeba zatajujíce pramenů. Dílo „Národopisná Výstava Českoslovanská"