sařské v 11 hodin půlnocí hlídal ovoce. Měl ranné hrušky v srpnu, aby mu je pacholci neotrhali. Vyšel do zahradu s ručnicí (flintou). Měsíček svítil, jasný bjl co rybí oko, všecky stromy tiše — a hle, tu ' najednou spatří a slyší jeden strom ten zralý hruškami se klátiti, běží tam a hle tu spatří naň bílou paní na hrušce. On se lekna, padl s flintou na zem toliko co omráčen. Stal se vítr krutý, klátil stromy a on sotva hrůzou prchl domů. A tato Bílá paní (ženská) přes zeď ke Klácelovskému vrchu břevskému ke studánce v tom vrchu na západ -přes jeho zahrádku na horu větrem letěla, šla a se na této horce ztratila, zmizela.

Ha strm an. Před 6 lety (r. 1848) šel Fr. Klácel, sedlák z Břev č. 9 ze Sobina okolo Kal (rybníků tak nazvaných) v noci v 11 hodin. Měsíc svítil a na Sobinské hrázi seděl člověk u rybníka Kal shrbený jako by sobě nohy myl v Kale, ale hned si pomyslel : To je hastrman. Lekl se, bjied vzal ručnici s ramen dolů. Myslel, je-li zlý člověk neb zlý duch. Asi když na 30 kroků od něho vzdálen byl, vstal ten člověk a šel přes rybník Kalivodu jako stín po vodě a na vodě k císařskému remisku do Skalky. Tam se zmizel. V tom se ukrutný focher stal, vodou a stromy vítr klátil, hrůíou ledva přišel do Brvu. Doma strachy se potil, vlasy mu stály na hlavě.

VLibšicích u Prahy pravil N, že roku 1853 bylo málo hromů, tudy málo hromových klínů (t. j. mlatů) jest k nalezení. Pravilo se pátrateli po starožitnostech.

Vedle Lobecké dráhy železné u mostu kralupského, když se jede z Prahy, na levé straně mohyla vysoká se nalézá. Pověst: Vojáka tam zavezli a zasypali hlinou před dávnými lety.

Hříbě (koláč velký svatební) o svatbě přinesli do hospody, rozkrájeli je (koláče) a každý dílec z něho sobě vzal.

Zlatá kachna na hradě Košalově sedí na zlatých vejcích 12.

Za Z v o 1 e ň o v s í na západ ve stráni v oužlabí, kde živý prameny jsou, strašívá. Odtud vychází Bílá paní. Kachna bílá se zde koupala. Pí. Marie Kunertová v poledne ji prý viděla, jak se oplakala o pravém poledni. Zde se ukazuje bezhlavý člověk s černým psem ohnivým. Odtud ohnivý kůň vychází, potancuje si a zase se ztratí. Viděli ho prý v noci. O pašijích poklady se otvírají zde, neb zde jest sklep zazděný. Matka N. se zde modlila, sklep se otevřel, pro poklady tu matka dítě své zapomněla a druhý rok zase tam šla a dítě nalezla živé.

Hlaváčková roz, provdaná Pecinovská jako známá čarodějnice vůbec. Lid okolní ji navštěvoval. Ona byla zažehnávačka neduhů lidských a zvířecích. Panu faráři koně od neduhu myší uzdravila. Voráč košili musel svléknout, s tou čirovala, opravovala koně. Krávy opravila. Nový hrnec (žbán) koupila, vše za tři grešle, za 3 grešle špendlíky, jehly, sídla, hřebíky, nůž a vidličku. To nadojené mléko ssedlé, krvavé, bílým plátnem hrnec ovázala (nad tím: poklici zama-