tukl'i mňa, rvaťi mňa, al'e že by mňa bil'i, nebil'i mňa." — Dyť voda néni kmotřenka (když kdo šetří čistého talíře, ručníka a p.)- — No, ty toho peří nadereš, tak bleše pod ucho! — To od toho chiadna je taková zima. —• Ešče sa budu do večera psi o chiádek rvát. — Jednomu přidaťi, až měí dosť (t. j. až ho zabili. Praví se, když dítě pořád mrančí, aby mu matka přidala jídla). — Po plotě kolek (daleká přízeň) = po teleti kec. — Je to šité: „Bratři, držme se, je nás málo!" (řídké stehy). — Není noha na dvé (není tak zle). — Tuty frty, požčajte nám štvrti (tomu, kdo mnoho nemístně mluví). — U nás je ševců, že jich može sviňama krmit. — Pobízejí li někoho: „Ožeň se", odpoví: „Al'e to já sa oženu třeba hned (a „ožene" se rukou). „Na, kúsek chl'eba na cestu." „Chl'eb je do huby, ne na cestu!'' — nHdé pak se zas uvidime?" Dá-lé Pámbu třeba v nedělo, ešlé nevoslepnem." — Má dvě levé nohy (opilý) = má motýťa, ten chytil, motrl'aka. — Je z Eychíova (rychlý), z Pozděchova (líný). Šel do Spálová (spát). Pamatuj na Vracov (vrať se brzy). Dal do Prščic (prskl — utekl).