vař je v octě, a ten teplý ocet drž na zubech. Item mastné dřevo, louč borový, na drobno pořezaný s actcm vařené a tak na zubech držené bolest odnímá, Item půl čtvrtíce kafru ; vař ho v židlíku- octa vinného, a to teplý drž na zubech, až tě bolest pomine. Item> cypřišová kulka s octem vařená, držena na zubech hojí bolavý zuby. Jalovcová zrna, v octě vařená s červenou růží, aby tím teplým zuby vy-mejval a na zubech držel. Item morušový list s gummou ve víně vařený velmi platný lík na bolavé zuby, aby to držel na nich.*)

Třetí týden postní ve středu (ještě v letech šedesátých) přistrojila se žena do mužských šatů a vzala na sebe kožich na ruby. Na oděv přišila fábory, pentle a všelijaké ozdoby. Na obličeji měla škrabošku na. způsob liščí hlavy, a na hlavě měla beranici nebo klobouk hodně vj soky. Byla opásána povříslem a od toho viselo zas dolů jiné dlouhé povříslo a v něm bylo vp!eteno trní. Na ruce měla košík s vypečenými preclíky a sklenici kořalky, plecháč s vodou a kropáč ze slámy. Přišla do domu a všady kropila, aby měla. selka hodně housátek a kuřátek a při tom zpívala: „Když jsem šel okolo plotu, visely tam košile, dvě jsem vzal, čtyři jsem tam nechal, bodejž to ďas vzal, že jsem všecky nevzal." Pak lila do malé odlívky kořalku a dávala hospodyni a hospodáři, a za to dostala-mouku, krupky nebo chleba. Pak honila malé děti i dospělé a šlehala je tím ocasem, při čemž trní značně píchalo. Ve dveřích obyčejně chtěla jí čeládka dlouhý ocas přivříti, ale hospodyně se durdila, obávajíc so, že by se jí potom drůbež nedařila."

Soudil bych, že obchůzka tato souvisí s pořekadly staročeskými : Na svatého Matěje, liška nejde po ledě; po svaté Dorotě, uschne košile na plotě.**)