573

Ještě před deseti lety provozovala se na Netolicku po delší přestávce lidová hra, tak zvaná „chození s koníčkem". Hra ta se provozovala o masopustě a provádělo ji 9 osob a 6 hudebníků, po případě více. Byly to: pán (měl přiměřený oděv, čáku a šavli), Tyrol (v haleně a klobouk s peřím), kůň (jehož představovali dva, nesouce koňskou hlavu a tělo), 3 ž i d é (machoule) (měli strakaté šaty, třírohé klobouky a škrabošky), medvěd (byl celý kůží pošitý, měl škrabošku a hůl) a bába (tanemajstr). Byla upravena tak, že osoba, představující ji, vlezla do nůše beze dna, kterážto nůše se pak tak vysoko vytáhla a obšila, že nebylo viděti nežli nohy ; před nůší tou byla ze slámy vycpaná a oblečená bába. Společnost tato si dala na počátku masopustu někde dostaveníčko a vypravila se pak do vesnice, v které chtěla se svými představeními začíti. Když přišli do vsi, šel nejdříve pán s Tyrolem vyžádat si povolení k starostovi obce, a dosáhnuvše toho, obékli se všichni a připravili se na pochod do vesnice. Při tom pán „komendíroval“ : „Nejdříve, páni muzikanti, zahrajte mi pěknej kousek marše, celým frontem odmašírovet, marš!" Na návsi, kde nastala vlastní produkce, se zastavili, a na opětné kommando pánovo: „Tak, páni muzikanti, zahrajte mi pěknej veselej kousek pro mého šimla," tancoval kůň nemotorně v kruhu tam utvořeném. Druhé číslo měli židé. Na opětné kommando, aby hudba zahrála pro machoule, začali ti tři židé skákati proti sobě. Pak si vzali šimla, jeden z nich si na něj sedl, však sotva že tam vylezl, šiml padl, a pán šel a zdánlivě žida probodl. Žid zůstal ležeti, a ti dva druzí židé šli, přinesli nosítka, naložili ho a chtěli ho odnésti. Při zdvihání nosítek stáli však zády proti sobě, a proto táhl jeden sem a druhý v opačnou stranu. Jak se tak tahali, žid na nosítkách vyskočil a utekl, což ti dva pak k svému velikému překvapení zpozorovali.

Další číslo měl Tyrol s medvědem, kterému zase na kommando pánovo hudba hrála. Tyrol vzal medvěda (pajácu) a tancoval s ním; pak ho nutil slovy: „Pajáco, stúpaj, stúpaj," a šlehal ho bičem, aby se stavěl k holi na zadní nohy. Medvěd při tom silně bručel a sápal se po Tyrolovi, začež byl opětně bit. Potom tancovala při hudbě tanemajstrová (bába) opět za povelu pánova a po jejím výkonu pán komendíroval: „Tak, páni muzikanti, zahrajte pěknej veselej marš pro mne a ceiou obec," při čemž se odmašírovalo .do některého stavení. Potom se herci ti svlékli, a chodili ve svých šatech po vesnici vybírat; vzali vše, co kdo dal, jako obilí, mouku, maso a chléb.