dalších. 1) Žáci přestrojovali se za vojáky, za repraesentanty jednotlivých stavů, za zosobněné ctnosti, za bohy pohanské i světce křesťanské. Chodili pak a provozovali hry vážné i žertovné, vybízeli rodiče, aby dítky posílali do školy, zbožně je vychovávali a pod. Tyto obchůzky byly oblíbeny zejména v Německu a v Belgii.2) Říkadla při těchto obřadech celkem se shodují. Sv. Ěehoř je vzýván za patrona školáků a tito že chtí jeho památku ctíti.3)) S obřady a popěvky západoevropskými shoduji se rovněž polské „gregorjanki", jak právě dokázal Dr. J. Karíowicz v zajímavé studii, věnované tomuto předmětu. 4)

Již v XVI. století daly se pokusy vyložiti původ oblíbených her Ěehořských. Největšího, rozšíření nabyl výklad Dresserův. Líčí, jak žáci se přestrojují na den sv. Řehoře za tohoto světce a jeho družinu. S popěvky chodívají po domech a přibírají děti nově do školy. Slavnost tuto odvozuje Dresser od Quinquatrií, slavených na počest bohyně Minervy. Přirovnává obřady Řehořské k starořímské slavnosti zevrubně a dochází pak přesvědčení, že středověké obchůzky se zpěvy, s dárky, s vyzýváním k moudrosti, k učení vznikly přeměnou Quinquatrií pohanských v žákovské průvody Řehořské. 5)