Čís. 2. Oplecko z Malé Lehoty.

Nápadné jest, že konopné a lněné části oděvu (rukávce či oplecka, okolky či odolky, zástěry, v jistém směru i koutnice a úvodnice) sešity jsou ze součástek zcela jednoduše ustřižených; kdežto kožený a soukenný oděv má základ složitý, často krejčovsky velmi vyvinutý, jako při kožiších, župicích, kabaních, gatích a jiném rouchu. Co je toho asi příčina ?

Sukno i blány mohly se snadno i v nejstarších dobách také dle složité formy přistřihovati, jelikož kůže vůbec jsou jednolitá hmota, sukna pak do té míry se nepářou, aby každý střih přes nit bylo nutno hned obutím neb obroubením chrániti, zpevniti. Jinak je tomu u konopného nebo lněného plátna. Moderní švadlena se, pravda, o tento nedostatek uvedené látky nestará. Plátna jsou jemná a obroubení a sešívání šikmo střižených částí provede se na stroji i v ruce snadno. Jinak tomu bylo v dobách starých. Na sešívání blan a suken dostačilo šití sídly, stačila rozmanitá spínadla, kovové spínky i případné svazování drátem a vybíjení,