„očepák", to jest hodně veliká buchta s dobrým mazáním; ta rozkrájena podává se hostům, při čemž se zpívá:

Po qbédě hosté odeberou se do hospody, kde se tančí až do rána. liáno po snídaní poděkují rodiče ženichovi hostům, propouštějí je, ale nikoli s prázdnem, nýbrž každý si nese ještě „vejslužku" — uzel koláčů malých i velkých.

Družba jede s družičkou, vyprovází ji totiž až domů; tam opět se hoduje, zpívá, jí a tancuje až do rána. Potom jedou muziky k družbovi, kdež opět se jim něco k občerstvení dostane. Družba vyplatí jim, co s nimi byl smluvil, a propustí je.

Tu neděli po svatbě chodívají nebo i jezdívají podle okolností ženich s nevěstou, přibravše si nejbližší příbuzné, k rodičům nevěstiným na „dobrou vůli". Jsou ovšem vítáni a dobře častováni. Hovoří se o minulé svatbě a dělají-se plány o hospodářství do budoucnosti.

Po svatbě dlouho a dlouho se vypravuje po celém okolí o všech podrobnostech, nežli zase jiná událost veřejnou pozornost upoutá.

Bedlivější studium národních písní a pohádek vynáší stále nové důkazy na jevo, že význam těchto plodů lidových pro poznání báje-sloví pohanského byl značně přeceňován. Kdežto bratří Grimmové a jich stoupenci, jichž byla též u Slovanů dlouhá řada, v každé téměř výraznější postavě v písních a pohádkách lidových se vyskytující viděli památku nějaké božské bytosti, v každém záhadnějším ději nějaký zahalený myth a v každém méně jasném výraze tajemný smysl, pohlížíme za naší doby na tyto zjevy mnohem střízlivěji. Bez odporu náleží jmenovitě ťolkloristům a literárním historikům ruským přední zásluha, že při vykládání písní a pohádek lidových upustilo se od směru mythologického a ujala se methoda analyticko-kritická. Proč právě Rusové způsobili tu příznivý obrat, vysvětluje se zcela přirozeně. Rusové mají neobyčejné množství písní, pohádek a jiných druhů lidové literatury, které od počátku našeho století pilně byvše sbírány staly se předmětem učených studií; ale literatura ruská jest kromě toho bohatá rukopisnými sborníky spisův apokry-fických, pověstí, legend a duchovních veršů z doby starší, a bedlivější