též stalo, a na ten způsob Matka Boží zachránila lidí před hladem.11) Lasováci sandoměřští zase vypravují tuto příhodu. Matka Boží chtěla se jednou přesvědčiti, zdali jsou lidé k chudým milosrdní či nic. Přestrojivši se za žebračku, přišla do jedné vsi a vešla do první chalupy prosíc o almužnu. Hospodyně pekla právě podplamenice (placky), a když ji Matka Boží prosila o kousek, osopila se na ni, neboť jí nepoznala, řkouc : „Odejdi, babo, raději dám psu než tobě!" Matka Boží se rozhněvala, šla na pole, vzala ručkou za klas a odrhla; zůstalo jen tolik, co v ruce měla. 12)

Plné a podrobné jsou také verse maloruské. Když Bůh chodil po zemi (a on vždy chodil s apoštoly Petrem a Pavlem), tehdy byl na zemi zlatý věk: chleba i všeho bylo tehdy dosti. Klasy obilí sáhaly až k zemi. Zmenšil pak Bůh klasy' z této příčiny. Jednou Spasitel s apoštoly Petrem a Pavlem zašel v podobě žebráka k jedné ženě a prosil za almužnu. Žena řekla: „Hle, tam za oknem leží kousíček chleba, vezměte a jděte!" Oni vzali chléb a poznali, že tím chlebem žena otřela dítě. Bůh lituje, že Boží dar tak znevážen, rozhodl se, že zbaví lidi takového daru; proto přišel k vyrostlé pšenici a začal ji drhnouti zespodu nahoru, maje v úmyslu odrhnouti všecku. V tu chvíli psi začali výti, a Bůh zůstavil ne mnoho pro ně. Dle mínění lidu člověk požívá psí části. 13) V jiné legendě maloruské vypravuje se totéž takto. Když Bůh a sv. Petr chodili po zemi, tehdy nebylo obilí jako nyní; stébla nebylo, a klas šel od samé země. Když člověk zasel tři sáhy pole, mohl se svou rodinou z toho celý rok býti živ. Kdysi Bůh a sv. Petr přišli do chaty jednoho člověka, jehož žena pekla placky. Dítě její sedíc za pecí se znečistilo. Žena vzala placku a otřevši dítě hodila ji do pomyjí. Sv. Petr spatřiv to, rozhněval se a chtěl všecky lidi hladem umořiti; šel na pole, chytil klas od spodu a drhnul jej, chtě všecek odrhnouti. V tom pes zavyl: „Proč mne tresceš? Nechej aspoň mně!" Nechal tedy sv. Petr, co ještě zbylo. My nyní požíváme části psí. 14)

S maloruskými legendami souvisí i běloruské;15) ale ve versi velkoruské u Tereščenka l6) vynechána opět vina matčina; vypravuje se jen, že původně klasy šly od kořene až do samého vrchu. Ale ženy,