severnější (větší) zove se obyčejně Opavskem, jižnější (menší) Těšínském. Plocha Slezska zaujímá 5.147 km.2 a dle posledního sčítání lidu ze dne 31. prosince 1890 obývá tu 605.649 ob. Dle národnosti napočítáno tehdy 130.839 Cechů, 178.114 Poláků a 280.530 Němců.

Živel český soustřeďuje se v Opavsku v hejtmanstvích opavském a bíloveckém, 2) v ostatních hejtmanstvích jest jen velice spoře zastoupen,

Poučuje nás o tom následující tabulka (čísla z r. 1890).

Celkem napočteno bylo r. 1890 na Opavsku 305 499 ob. Cechů je tu tedy pouze 18.6% všeho obyvatelstva (proti 21.6% celé země). Národnostní rozhraní (pokud ovšem lze spolehnouti na úřední sčítání) běží podél následujících českých obcí a osad od severu k jihu: Holasovice (1/5 Němců), Neplachovice. Stemplovec-Kamenec, Jemnice, Březová, Dvory Nové, Litultovice, Hory, Lhotka (z polovice německá), Mikolajice, Štablo-vice, Domoradovice, Lesní Albrechtice, Dětřichovice (1/3 německá), Jančí, Březová, Leskovec s osadami Leskovec Moravský (217 Č, 78 N.) a Le-skovec Německý (16 Č., 129 N.), Lukavec, Slatina (1/5 německá), Tísek, Lubojaty s osadami: Bitov (353 G, 39 N.), Lhotka (19 Č., 96 N.), Lu-bojaty (339 Č., 65 N.), Býslavice, Klimkovice, Josefovice, Fonsdorf (1/3 německá) a Polanka, kde přestupuje do Moravy. Českými ostrovy jsou v okresu bíloveckém obce Studínka, Pustějov a pravděpodobně i Jílovec, v němž r. 1880 napočítáno 3/4, o deset let později 1/4 Čechů, a značná česká menšina v Děrném (1/3 česká). Značná česká menšina je dosud v Radkově. Německý ostrov tvoří město Opava a dle sčítání roku 1890 německé osady Jarkovice (r. 1880 ještě české) a Vlašťovičky (taktéž).

Na Těšínsku žijí Češi hlavně v hejtmanství fryštátském a těšínském. Napočteno na Těšínsku v roce 1890 v jednotlivých hejtmanstvích a městech samosprávných: