Celkem napočteno r. 18í)0 na Těšínsku 300150 ob., z toho pak zapsáno 24.6% s obcovací řečí českou.

Národnostní rozhraní běží kol následujících českých obcí: Vrbice, Záblatí, Rychvald,3) Michálkovice, Radvanice, Šenov, Václavovice, Kaňo-vice, Bludovice Prostřední a Horní, Pitrov, Volovec, Zavadovice, Dolní Tošonovice, Šprochovice, Dobratice, Lhota Horní a Moravka na hranice uherské. Za tímto rozhraním vidíme v uhelném revíru karvínsko-ostrav-ském dosud silný ostrov český s českými obcemi Dětmarovicemi, Orlovou, Dombrovou a Suchou Prostřední se silnými českými menšinami v Lazech, Karviné, Suché Dolní a Petřvaldě.

V Hrušově u Polské Ostravy jsou Cechové proti Němcům a Polákům v menšině (1006 Č., 837 N., 313 R).

Velká většina obcí na národnostním rozhraní vykazuje z obou stran značné menšiny, buď české, buď polské. Celkem tu však národnostní rozhraní pošinuje se v neprospěch Cechů rychle k západu.

Přihlédnuvše tak krátce k sídlům českého lidu ve Slezsku, obrátíme se k vlastní práci, k určování hustoty obyvatelstva ve Slezsku.

Abychom dosáhli účinného pozadí pro správný obraz rozdělení obyvatelstva ve Slezsku, pokusil jsem se — pokud to ovšem šlo — rozděliti území, o něž se jedná, v přirozené okresy, neboť umělé rozdělení politické takového pozadí nedává, ba často ho přímo ruší. Postupuji od severu k jihu a přidržuji se přirozeného rozdělení země na Opavsko a Těšínsko. Čísla vesměs jsou vzata z posledního sčítání lidu ze dne 31. prosince 1890.

Opavsko lze rozděliti na tři přirozená území. Jsou to: 1.. Vysoký Jeseník s pohořím Reichenštejnským a jeho výběžky. 2. Biskupská Kupa a její výběžky. 3. Nízký Jeseník, zabírající ostatní část Opavska.

Území Vysokého Jeseníku a pohoří Reichenštejnského zabírá severozápadní část Opavska a dělí je od ostatního Opavska hranice vedená údolím potoku Misrichu (na němž leží Cukmantl), přes sedlo Vorwitzské