a další sedlo jihozápadně od Heřmanic do údolí Černé Opavy až k Vrbím, odtud údolím spojené Opavy až ke Karlovicäm Starým, odtud po silnici do údolí Černého Potoka (také Černé Opavice zvaného) a z údolí tohoto přes Vogeseifen k Malé Moravce v údolí Moravice. Silnice vedoucí od Cukmantlu přes Heřmanice, Vrbno, Andělskou Horu, Vogeseifen a Malou Moravku do Moravy shoduje se v hlavních rysech s touto hranicí, která je i hranicí geologickou.

Území toto je geologicky jednotné. Náleží k prahorní pecce české, která přes severní Moravu až sem zasahá a území toto prahorní rulou a břidlicí s vtrouseným vápencem vyplňuje. Uzemí toto zabírá zároveň i nejvyšší část Opavska.

Lze je rozděliti opět na 3 přirozené okrsky. První obsahuje svah pohoří Reichenštejnského a kolmo k směru hlavního pohoří postupujícího hřbetu Lví Kupy a Kopřivné. Tento okrsek zabírají soudní okresy javor-nicky a vidnavský. Cárá, vedená od vsi Bílého Potoka přes Javorník, Sörgsdorf k BernarLicím a odtud do údolí Vídnavy, značí hranici malé rovinky východní a západního i jižního, příkře z roviny vystupujícího pohoří, husté zalesněného.

V úrodné rovince živí se obyvatelstvo rolnictvím, které udržuje i cukrovar bernartický, za to v horách dosti četné obyvatelstvo při nevýnosném polarem' by se neuživilo. Práce v lesích a tkalcovství po do-mácku přispívá tu značně k obživě. V nejsevernějším výběžku dýmají četné vápenice, u Sörgsdorfu jsou malé doly hnědouhelné, u Friedbergu, Setzdorfu a Vidnavy rozsáhlé lomy žulové a vápencové doly daly vznik čilému kamenictví. Ale to vše nestačí k většímu nahromadění obyvatelstva, zvláště když tu chybí úplně železnice i splavné řeky. Okres javornický má pouze 87, vidnavský 89 obyvatel a celý tento okrsek 88 obyvatel na 1 km.2 Obyvatelstvo soustřeďuje se vesměs v údolích tekoucích vod; zvláště v úzkých, sráznými stěnami omezených údolích pohoří Reichenštejnského jsou lidské příbytky bezprostředními sousedy horských bystřin, a to do značné výše. Osada Grenzdorf, nejvyšší, leží téměř 750 m. vysoko. Nedostatek průmyslu charakterisuje i obě okresní města Javorník (2253 ob.) a Vídnavu (1936 ob.) jako úplně venkovská, na zemědělství odkázaná, i tehdy, stojí-li tkalcovství a punčochářství vidnavské vůbec za zmínku.

Go do výšky nad mořem rozděleno je obyvatelstvo následovně:

Soustřeďuje se tu tedy obyvatelstvo v polohách níže 500 m. Že větší polovina obyvatelstva okresu javornického žije ve výši 200—300 ni- má ten důvod, že okres ten zabírá převážnou část zdejší roviny. Značné číslo obyvatelstva okresu vidnavského mezi 400—500 m. je zásluhou průmyslu