V několika exemplářích. Dobře je znám. Zdá se však, že kritik zapomíná, že dnes citovati jako autoritu Afanasjeva a jeho vývodů se dovolávati, značilo by posunouti vědecké stanovisko v oboru bájeslovného a zvykoslovného studia o několik desetiletí na zad. To jen mimochodem. Ruský kritik zakončuje takto svůj posudek:

Jsem opravdu povděčen při kritickém rozboru Drovi. Frankovi za četné a vítané pokyny, jimiž mne na několika místech doplňuje. Snad se nenadal, když psal rozbor, že p. Dr. Polívka vybere z něho záminku, aby mohl psáti pak souhrnem, že moje stanovisko ve všech posavadníoh pracích je prý „gänzlich verfehlt" (srv. doslovné znění nahoře na str. 294.).

Proč tyto posudky z celé řady podobných vybírám a otiskuji? Nejsem přítelem nějakého autoritářství ve sporu vědeckém. Usuzuji jen: Mýlí se buď pan Dr. Polívka, když dokazuje bezvýslednost mých důkazů (z nichž prý se mi ani jeden nepodařil . . . píše: . . . nicht bewiesen, str. 295.), vyhlašuje stanovisko za pochybné („gänzlich verfehlt"), nebojsou na omylu proti němu až na Dra. Franlca