str. 355
Antoušku, vem dudy,1) Vávro, flétničku!
Jakub bude bubnovati, Polda s Karlem troubiti, obveselte jesle,5) chudou matičku.
Lukši, pospěš s harfou, Simku, s kobzou ven,6) Václave, s citerou, Matěj s basou ven.
A František cimbál nese,7) až se pod ním celý třese. Jen se k tomu mějte,8) svítá, bude den.
Ty, hloupý Martine,9) ty nám noty nes. Neponeseš-ii je,10) zůstaň doma dnes.
Ty máš trucoviton hlavu, vlasy a zerzavou (sic) hlavu,';) ty seš choulostivý,12) je dneska zima.
"Pro tě nejní lepší jako peřina,13)
každej tebe haní i tvá Mařena.
My dem do Betléma,'*) budeme tam hrát, malýmu Ježíšku muziku dělat.
Až my mu zahrajeme, tak na koledu pudeme, kde nám nic nedají, nebudeme brát.
Neb jsou lidé skoupí, všude broukají, kuchařky před pány jít nám nedají.
Co sme toho dnes schodili, strun na houslích potrhali, eště sme peňouzka15) nikde nebrali.
Matěj s basou upad, krk jí urazil, Františka s cimbálem na zem porazil.
Tu sou se do sebe dali, za vlasy se silně rvali, až ten cimbál, basu, všecko rozbili.16)
|
4) č. 113. Antonín má dudy, č. 114. Antoušku, vem dudky (tak bylo zajisté' původně i v naší písni pro „rým" s „housličky"). Následující verš schází zcela v č. 113. (Slavia). 5) č. 114. vobveselte v jeslech. 6) č. 114. Simku, kobzu vem. U nás „s kobzou:I jako parallela k třetímu a
čtvrtému verši: „s citerou, s basou ven". 7) č. 113. Františka u nás a v č, 114. písni zastupuje Vašíček.
8) č. 113. Pudem do Betléma, budeme tam hrát (daiší je z pokračování písně ; v 114. již ke konci), č. 114. ó, děte k Ježíškovi.
9) U nás porušeno. V č. 114. jsou dva verše, zde zastupuje místo Řehoře Martin.
10) Lepší čtení (ct. 113) než „nechceš-li jich nésti, nechoď k nám podnes" (114.). '
11 Chyba; místo, „hlavu" má státi „bradu", podle smyslu i podle č. 113. a 114.
12) č. 114. má ,,zkolostivej" za „choulostivěj". V č. 113. je toto místo porušeno.
13) V č. 114. následuje ještě: („by si se vobalil do ní, byl bys nám zmrz brzy v loni") — u nás patrně vynecháno.
14) V č. 114. je teprve předposlední strofa.
15) eště nám trojníku. Tyto dvě sloky scházejí zase v č. 113. písni (Slavia).
16i) sou v první řádce ukazuje pravděpodobně na značné stáří písně. Na to je potom v naší písni vynechána celá sloka, které je nutná pro porozumění dalšího kontextu „dudláře, kejdáře v zármutku našly". V č. 114. písni zní tato sloka: „Já nešťastnej kajduš, již sem dodělal, že sem na svý kajdy často kaj doval, dudli, dudli, dudli, dudli, můj kamarád fidli, fldli, na svoje housličky vesele hrával." V č. 113. písni pak čteme podobně: „Honza roz-
|
|
