bez prodlení, aby se s božským, ale nuzným dítětem rozdělil o své jmění. K tomuto čistě lidskému momentu přistupuje také náboženský; zpěvák se domnívá, že i písní získává zásluhu u Boha. Také katolická církev svými obřady o vánocích, a vůbec středověk oblíbenými vánočními hrami podporovaly jen vznik a rozšíření podobných písní. Proto také není divu, že jsou písně tohoto druhu rozšířeny po střední a západní Evropě; nalézáme je v zemích československých, u Poláků, u Němců (zvláště katolických). Srv. znamenitou sbírku Weinholdovu (Weihnachtsspiele und Lieder aus Süddeutschland und Schlesien. 2. vyd. 1875.), Simro c k (Deutsche Weihnachtslieder), nehledíc ani k četným sbírkám lokálním, z nichž nás nejvíce zajímaly Hruschka a Toiseher (Deutsche Volkslieder aus Böhmen), a Schlossarovy „Oesterr. Cultur- und Literaturbilder" 1879.; též po Holandsku, Francii a Anglii jsou rozšířeny. Je pochopitelno, že v alpských zemích jsou vánoční popěvky „pastýřské" obzvláště oblíbeny a rozšířeny, poněvadž již život na almách je blízký a podobný představám uloženým v těchto písníclt.

Rozumí se, že vánoční písně, zvláště pastýřské, poněvadž mají za předmět jedno a totéž prosté jednoduché thema, nemohou vykazovati zvláštní rozmanitosti; liší se od sebe jen maličkostmi, rozličnými dárky, veselými scénami a přidanými modlitbičkami.

Obyčejně má v pastýřských písních i příroda (slunce svítí o půl noci, ptáčkové, zvířata jsou veselí) radost a účastenství při narození Páně.'20) Hlavní slovo vedou arciže pastýři, kteří jak podle bible, tak podle představ lidu se těší upřímným sympatiím.

Skoro vždy vystupuje v těchto písních několik pastýřů; jestliže se mohou hoši o vánocích rozděliti o jednotlivé osoby, a každý jinou úlohu odříká-vati, nabývají pak samy písně rázu dramatického; srv. sbírku F e i f a 1 í-kovu (Volksschauspiele in Mähren), u Bartoše, v Českém Lidu a nejnověji u Menčíka. Viz Č. Lid IV. 246.

Pastýři mají co nejrozmanitější jména, podle toho, jak jsou v které krajině rozšířena a oblíbena; nicméně převládají Kuba, Vávra, (V) Ondra (Ondřej), Mikeš (Mikula), Klíma, Bárta, Matuš, Jura (Jurka), ač tu bývají také ostatní svatí zastoupeni, jako: Janek (Janíček, Honzíček), Antonín (Antošek), Ignácek (Nácíček), Tomeš, Adam, Petr, Venclíček, Kašpar, Tomášek, Vojtěch, Josef, Pavel, Macek, Valenta, Lukeš, Polda, Krištofek, Prokop atd.; u Valachů také Bača, Mičuda, Vacula, Podobná jména se vyskytují u Poláků: Kuba, Jurka, Bartos, Stach, Misio, Framěk, Matys, Szymek, Wach, Michal, Ambrož, Filípek, Tomek, Vojek — skoro každý svazek Kolbergova „Ludu" je toho důkazem. Při vánočních písních dovoluji si k budoucím studiím zvláště doporučiti silnou knížku vánočních