dráby a vojsko přemáhá atd. (Konec tendenční. Kníže sedlákovi říká „jasnost selská".)

Hraše. Holubi napřed sezobou hrách. Rádcem stařec. Mlýnek. Mošna s vojskem, stolek jídla dávající, plášť (po rabínovi) s hudbou. Hostina. Král žádá mlýnek. (Konec odchylný. Sedlák pasován na rytíře z Vítězova a vojsko jeho jde do Blaníka.)

Menšík. Krakonoš zván jen myslivec (ač na krkonošských horách). Mlýnek, mošna, ubrus (plášť schá.zí). Hostina. Pán chce mlýnek, válka, sedlák zvítězí. (Mrzí ho, že uloupil ty věci. Po jeho smrti ztratí svoji sílu.).

Mikšícek I. (96 a n.). Bratři, chuďas a boháč. Chuďas prosí za maso, sedlák raději by prý čertu dal, chuďas nabízí se, že čertu donese. Jde s masem, myslivec ukáže mu cestu do pekla (v lese železné dvéře), radí, aby chtěl za odměnu rezavý mlýnek. Belzebub (Lucipér), přikovaný ke sloupu, dá mu mlýnek. (Mele vše dle přání. Má-li přestat, třeba zatočit třikrát zpátky a říci „dost už".) Boháč koupí mlýnek, jede za moře, nedostatek soli na lodi, on káže mlít sůl, zapomene jak zastavit, loď pod tíhou soli utone.

Verse tato je patrně jen fragment, a nadto konec má upravený dle známé anekdoty, proč je moře slané. Avšak první část její ukazuje, kterou cestou se brala přeměna variantu a) ve variant b).

Látka naše totiž náleží do veliké skupiny o zázračných věcech. Jednotlivé látky v ní rozeznávají se způsobem, jakým rek zázračných věcí nabývá. Jedna z látek jedná o zázračných věcech, rekovi darovaných. Prvé dvě na zpáteční cestě jsou mu jedna po druhé ukrádány. Pomocí třetí však (kyje samobijné) přinutí rek zloděje, aby zázračné věci vydal. Podobnost tudíž s naší látkou dosti značná. Tato látka má 2 varianty lišící se dárcem oněch věcí. Ve var. a) jest to Vítr, ve var. b) bytosti jiné, jimiž míněn v jedněch versích Bůh (Menšík od Jemnice 95, Malý, 163—169, rukopisná sbírka od Eožnova), v druhých čert (Kulda II. 74 od Rožnova, Stránečka 16—21 z Moravy). A vlivem těchto posledních bezpochyby, jak svědčí verse Mikšíčkova I. (96 a n.), upraven var. b) naší látky, čert nahrazen v dalším vývoji Krakonošem, podobně jako v zmíněné látce Větrem.

Počátek povídky Siddhi-kůrovy vyskytuje se v češtině u látek jiných, o hloupém Honzovi a i po různu jinde ína př. Slavia I., sv. 4., část 1., č. 9. [17—18]. Bayer I. [58—60] od Rožnova. Rad. [495—496] a j.). Kommentar specielně k tomu motivu: Köhler (Beauvois), Jhrb. V. (203 a n.).

Způsob nabývání zázračných věcí je v českých povídkách úplně shodný s povídkou východní; zázračné věci jsou ovšem jiné, svědčí však jen, že tradice, kterou se látka od východu až do Čech dostala (ať již ústní nebo knižná), šla dlouho a různým prostředím.

Kommentáry: Ha hni. č. 15 (135) jako vložka; Grimm III. (90) k č. 54. Kromě těchto porůznu y kommentárech o zmíněné již látce jiné o věcech zázračných, darovaných (Větrem, čertem, bohem atd.), o něž rek po dvakrát je oloupen, po třetí nabývá jich pomocí věci třetí. Cosquin č. i, 39, 56; Wollner (Leskien,