Tvary umělecké, formičky a vzory, vyvinuvší se prošíváním a prošíváním vrapů čili zábybů, přibližují se nápadně formám prolamování provlékaného, jež v předchozím jsem vysvětlil.

Na první pohled zdá se podoba býti nahodilá, neboť jde tu vskutku o techniky naprosto rozdílné. Vše vysvětluje se však tím, že různorodost je toliko zdánlivá. Při prolamování proplétají se vždy dva prameny vypáraných nití tkaniny a při prošívání vrapů sešívají se vždy dva záhyby v jedno, při práci pak postupuje se v obou případech stejně vpřed vždy o jeden další vrap anebo o jeden další pramen (Obr. č. 1.)

S jakou mistrností ovládají ženy prošívání vrapů v některých krajinách slovenských, a jak mnoho krásných složitých a stylisticky starožitných vzorů se tu vyvinulo, dovozují přemnohé příklady n^jen z celého středního Pováží (Trenčanskó Teplice) nýbrž i z pohraničných krajin moravsko-uher-ských (Javorník) a neméně i z jižní Moravy (Uhersko-Hradišťsko). Avšak

Obr. č. 1. a) provlékané prolamování, b) prošívání vrapů.