Dojení. „Tlučení" másla Ve Slezsku.*)

éčí dobré hospodyně bývá obstarati si dobré „dojky". Není to arciť

snadnou úlohou, protože předně takových málo z „teliček" (jalůvek) se vyvine, a pak dobré dojky mají mnoho nepřátel, zvláště v čarodějnicích. Zbožné Slezanky zlou moc usilují odvrátiti svěcenými předměty. Tak na př. ve Slavkově na štědrý den okuřují svěceným kadidlem krávy dostávší před tím po kousku sena a dvou skyvkách chleba, z nichž jedna medem pomazána, solí posypána a vyplněna ořechovým jádrem „ne-rozdruzganým" (nerozdroben3'm). Kadidlo vsype se na „přikrývku" naplněnou rezavým uhlím, a hospodyně každý kus třikrát okuřuje, počínajíc od pravé strany od hlavy. Též v roce jsou-li krávy nemocny, málo-li dojí, červené mléko dávají, dýmem kadidlovým mají se uzdraviti.

Podobně účinkují věnce zelinové, dotýkané monstrance v oktávě Božího Těla; tytéž dávají se na rozpálený uhel, obyčejně ve středu na večer nebo ve čtvrtek, den to, kdy Velebná Svátosť ustanovena, a kouřem z nich vykuřují se chlévy. Koupenou krávu kropí před prahem chlévským svěcenou vodou, aby byla dobrá.

Na Moravce, aby krávy hodně dojily a zdrávy byly, pekou jim na štědrý den chléb zvaný „pohlutka". Z celého „krumu" (krámu) nakoupí se všeho jako mouky a koření, a z toho urobí se pohlutka. Také jest tam obyčejem týž den před východem slunce sbírati „rosu" (lískové jehnědy) a podávati kravám, aby byly užitečný. Kromě toho ještě na celém Těšínsku dobytek dostává žluté oplatky. Když usedli domácí k večeři, polévají mlékem dívky a dcery při chlipání nepozorné, aby krávy dojily. (Z Kravař v pr. SI.)

Prvního května před. zvoněním „svatvečera" rozestavují svěcené křížíčky „kocankové" (z ratolestí jívových) po všech oknech cklévových na ochranu proti zlým mocnostem. Proti čarodějnicím též si vědí rady: postaví metlu do chléva v koutě „zhůru dnem", a ty nedostanou se do něho. Nebo nasype se přede dvéře písku, a každá čarodějnice, která by chtěla do chléva, musí dříve zrnka písečná spočítati — tím se dlouho zdrží. (Z Chvalikovic.)

Chodí-li ženské před svítáním na trávu, tu prý sbírají rosu a mnoho nadojí. (Ze Štěpánkovic v pr. SI.) V Dobré na sv. Jana Křtitele před „sluncem schod a" roby škubají rosnou trávu, krmí jí hned — aby měly od krav veliký užitek.