uzdraví krávu. To musí býť pravda, neboť jest to od študentů, pomyslila si a vytáhla ho, a nech jest to jak chce, šastla jím krávu tři rázy, Krávu v ráz stala, žrala, dala plné dva hrotky mléka. Za chvilku věděl o tom celý svět, že selka léčí dobytek od všeliké nemoci, a žáden nevěděl jakou příčinou. "Na všechny strany ji volali, a ona chodila po dědinách. Až už byla stará, přišla do dědiny, kde jeden z těch študentů byl za pana faráře. Na faře se též krávy roznemohly, a proto zavolali selku na pomoc. Tato co nejspíš mohla přišla tam a vešla do chléva, a velebný pán potichu, aby nevěděla, šli za ní a dávali pozor, co bude robiť.

Selka vytáhla provaz, šastla každou krávu tři rázy, — a byly všecky zdrávy. Velebný pán nemohli se vynadiviť, že je to možné, proto ji zavolali do světnice a ptali se, jakým způsobem se to stalo, že provazem uzdravuje krávy. Selka odpověděla, že před lety přišli k ní dva študenti prosit, aby koupila provaz od nich, že je dobrý ua léky pro dobytek. Ten velebný pán si vzpomněli, že oni byli jedním z těch študentů, a pravili jí: ,Tetičko, vy musíte včil ten provaz spáliť, nebo není v něm nie dobrého. Nepovím vám ani, od koho jest, abyste se nepolekala. Já jsem jej s tím druhým študentem prodal.' Selka se ulekla, poděkovala velebnému pánu, a doma provaz vhodila do pece. Jak hořel, takový smrad z něho šel, že žáden v domě nemohl vydržeti. Když se jí lidé ptali, proč nechodí uzdravovat krávy, omlouvali se, že juž je hrubě stará, a jeden velebný pán že jí to zakázali."

Mléko se dojí do „hrotků", „plecháčů"; dívky sedí při dojení na „stolcích kravských". Ve Štěpánkovicích v pr. Slezsku mléko nadojené po svatvečeru přikrývají, když je nesou do pivnice (sklepu), aby kravám někdo neučaroval a nepřestaly dojiti.

Jak se kráva otelí, děti se těžívají, že budou „mledzivo", „pam-puchy" jísti. Do prvního mléka nasype se žitné mouky, přidá se kousek másla, upeče se, a pampuchy jsou hotovy. Dětem matička přísně rozkazuje, ať pampuchy jedí v jizbě. Kdyby náhodou někdo do chalupy přišel, dostane také kousek pampucha, aby se jim kráva dobře dojila; ale obdarovaný musí všecko ve stavení snísti, nic si nesmí schovati; doma se jen může pochváliti, že cosi dobrého na besedách dostal.

Aby nadojené mléko v zimě „stuhlo", koupí se od masaře žaludek telecí, týž vyplní se ječnou moukou, politou mlékem, a uvaří se. Uvařený se usuší a'potluče. Pak po troše sype se do mléka, aby „se sýřil o" (stala se z něho kyška). (Slavkov.)

Hospodyně, která není zásobena mastnotou, po té mnoho není. Jak důležitá jest „omasta" vestavení, zřejmo z přísloví: roba, jest v domě zlatý sloup, a chlap omasta. Ký div, že ženy starají se, by dům „masným" zásoben byl. Masné bravové (Opavsko), svinské (Frýdecko) poskytují zabití bravci; „máslo" jest od krav.