stovka lepká. (Lyelmis vescaria L.) Pasáčkové skotačiví říkají, že chce ptáky na lep chytati, majíc však málo lepu, naděje že jest zmařená (str. 93). — Schválně jsme vybrali z knihy „Slovanka" asi vše, co je v ní roztroušeno z. lidového podání. Knížka při vzácnosti exemplářů pravidelně nebývá uvozována. Tímto dodatkem k referátu o stati Košťálově učinili jsme přístupnými jednotlivá zrnka pozoruhodná v spoustě plev bezcenných. .

* Adámek Karel, Upomínky na Národopisnou výstavu česko-slovanskou r. 1895. (Matice lidu XXX. č. 4., red. Jar. Hrubý.) V Praze, 1896. Neúmorně činný spisovatel vybavil se na chvíli z politického ovzduší a zasedl ku vděčné práci, chtěje seznámiti slohem srozumitelným, stručně a věcně s Národopisnou výstavou českoslovanskou. Látku roztřídil v tyto články: Zahájení Národopisné výstavy, Výstavy, Lidové stavitelství, Lidové malířství, Umění lidové a umělecký průmysl, Bodina a škola, Naše školství. Literatura, Naše spolky, Sokolstvo, Lidové slavnosti na Národopisné výstavě, Samospráva, Sjezd ¦českých měst, Sjezd národohospodářský, Postup prací národopisných, Zachování památek lidového umění a průmyslu, Závěrečné rozhledy. Neveliká, ale obsažná knížka tato zcela dobře vyhovuje uvedenému účelu.

* Paulus V., Z pamětí města Chrasti v ťhrudimsku, Dějiny mě-stav Chrasti, JI., v Chrudimi 1897.

V Č. Lidu V. 84, podali jsme zprávu o I. části Dějin města Chrasti, část 11., právě vydaná, týká se dějin Chrasti od zřízení biskupství královéhradeckého až do r. 1848. Rovněž v této části hledí si spisovatel pilně vzdělanostních poměrů, prople'taje líčení doslovnými výpisky z knih pamětních, příležitostnými skladbami, písničkami, pověstmi, pověrami a pod. Od začátku do konce poutavou knížku pročte každý se zájmem. Podepsaný při četbě její vytěžil řadu pěkných, dříve neznámých podrobností pro celkový obraz dějin vzdělanosti v zemích českých.

* Popis školního okresu plzeňského, Sestavilo učitelstvo (s mapou hejtmanství plzeňského), v Plzni 1896.

V konferenci učitelstva šk. okresu Plzeňského r. 1891. usneslo se shromážděné

učitelstvo pořádati okresní výstavu školskou a sestaviti spolupůsobením všech sborův učitelských „Popis školního o-křesu", který by, spočívaje na údajích spolehlivých, byl vhodnou rukojetí a pomůckou při vyučování .jak zeměpisu a dějepisu, tak i reáliím vůbec, pokud se při vyučováni tam hledí k místním poměrům a potřebám. Ovocem horlivé činnosti je pěkný sborník, jenž podává úplný obraz šk/^okresu plzeňského po všech stránkách. Vedle prof. J. Strnada, spolehlivého znalce historie Plzeňska, a prof. Zd. Jahna», kteří prqhlédli rukopis a doplnili, byli v čele členů téměř všech sborův učitelských v okresu hlavními pracovníky J. Tobrman, ředitel měšť, školy v 1'lzni, a E. V. Tuček, říd. uč. v Šťáhlavech, spolupracovníky F. Světlík (stať „Zvířena"), Fr. Tyti (stať „Květena"), Ant. Valeš („Ukázky zvláštností mluvy lidové") a V. Ambrož, jenž spracoval články lidovědné. O ty nám hlavně jde. Ambrož provádí čtenáře po selském statku v Plzeňsku, ukazuje malebné kroje plzeňské se všemi podrobnostmi a názvy, zavádí pak na svatbu starodávnou a popisuje o d p r a v u kohouta. Obrázky tyto obsahují vedle známých věcí některé zajímavé novinky. Škoda, že spisovatel tak skoupě použil bohatých patrně vědomostí svých o lidu na Plzeňsku. Tato část mohla býti obšírnější. Neméně důležitý jest oddíl, sestavený od známého archaeologa Frant. X a v. France, tajemníka historického musea v Plzni „Praehistorická doba. na Plzeňsku," kde poprvé správně pojmenované a od spisovatele prozkoumané naleziště se uvádí (str. 128). Dozvídáme se tu zároveň, že popis výzkumu památek archaeologi-ckých, podnikaný od tajemníka France od r. 1878—90, s 80 velikými tabulkami nakreslených předmětů, s plány mobyl, nekropolí a sídlišť již od r. 1890 odevzdáno bylo k přislíbené publikaci hrab. Arnoštovi Karlovi z Waldšteinů. Opakujeme tužbu spisovatelovu: „Kéž se brzy z vydání této důležité práce těšiti a z ní těžiti můžeme!"

* Prásek V.. Das Olmütaer Stadtgericht als Óberhof von 1590 bis 1620, Culturgeschichtl. Skizzen aus Nordmähren (I. Beitrag zur Geschichte von Olmütz, Feuilleton der „Olmützer Zeitung"), Olmütz, 1896. Ponurý, ne-