zasláno na konci tohoto čísla), aby chystal do tisku bibliografii české historie. Pořádaje materiál posud sebraný dospěl jsem k výpiskům z prací prof. B. V. Spiessa. Není, myslím, nemístno tuto upozorniti na všechny jeho práce. — Prof. Spiess v letech šedesátých již uveřejňoval studie z dějin povídek staročeských, jimž n nás v poslední době byla také pozornost věnována. Mimo články: Literatura lidu, Otavan 1863, č. 5; K dějepisu české no-velistiky (15. a 16. stol.), Květy 1866, č. 28, 29; Česká n o v e 1 i-stika 16. stol., Písek, 1868, I. č. 6., 7 a 8, zajímavé jsou zejména tyto úvahy": Ž i v o t E z o p ů v (z 15. stol.), Otavan,' 1863, č. 9. V časopise zábavněpoučném „Pracheň", v Písku, 1864 uveřejnil Spiess Povídky lidu, Dle nejstarších rukopisů a vydání u výtahu: Apollon, král Tyrský, dle rukopisu musejního z r. 1459 (č. 1, 21; Kronika o Š t i 1 f r i d o v i, dle rukopisu cis. veřejné knihovny z . 15. století (č. 3.); Kronika o Bruncvíkovi, dle ru-. kopisu cis. veřejné knihovny z 15. stol. (č. 4); Kronika o J o v i an o v i, císaři římském, dle rukopisu cis. veř. knihovny z konce 15. století (č. 5); ¦B ryse Id a, aneb slušná nepravosti pomsta, dle rukopisu knihovny křižovni-cké z r. 1520 (č. 5). Dále: Valtr a G r y z e 1 d a (ze 16. stol.), Beseda, 1864, &' 17.; O Perytonovi a synu jelio D i oni doví (z r. 1697), Beseda, 1864, č. 18: Staročeská sbírka povídek z r. 1580, Otavan, 18(i7, č. 13., 14; Anekdoty a památnosti z rozličných starých i nových auktorů sebrané (od P. Martina Dylingera) z 1.1624—1633, Otavan, 1867, č. 15—18; Historie o doktoru Fa u sto v i z r. 1611, Písek, 1868, I. č. 4 ; České povídky po r. 1620, Příspěvek k historii našeho vzkříšení, I. Doba před Kraineriem, II. Doba Krameriusova, Světozor, 1869, č. .1, 2, 3; Povídky české z dob úpadku národního I. Kronika o Aleksandrovi a Ludvíkovi (z r. 1736), ir. Genovefa (z r. 1757), III. Kupec Benátský (z r. 1782), Hradečan, 1871, I. č. 9,' 10, 11, 12; Walter a Griselda ze 16 stol, Listy Filolog. 1877, 62—68; Historie o Tylu Eulenšpieglovi z r, 1550, Otavan, 1880, č. 33—37; Staročeské

rozprávky či p*o věsti mravoučné, tamtéž, č. 40, 41, 42, 47.

* Dotazník Tovaryšstva lido-vědného ve Lvově o kraslicích.

Jménem Tovaryšstva ' rozesílá předseda jeho univ. prof. D r. Ant. Kalina „Kwestyonaryusz w sprawie pisanek". Dotazník obsahuje 12 otázek. Podáme tresť tohoto dotazníku a prosíme laskavé čtenáře za odpovědi, jež budeme v Č. Lidu pravidelně uveřejňovati. Mnoho látky vo kraslicích sebral p. J. Soukup (srv. Č. Lid V. 67.). Pokud starobylý zvyk nevymizí, dlužno na všech stranách ještě dále sbírati a před nepamětí zachovati: 1. Je známo ve Vašem okolí malování vajec? 2. Vyhynul snad tento obyčej, kdy a proč? 3. Kdy u Vás malují vejce, v postě, ve velikonočních dnech nebo také jindy? 4. Kdo maluje, ženy, děvčata, muži? Maluje každý sám anebo jsou zvláště dovední malíři a malířky, kteří za plat okrašlují vejce? 5. Jakým způsobem? Jednobarevně nebo pestře, pomocí vosku, rýsováním? Popisy a nákresy nářadí, jeho názvy? (5. Jak říkají malovaným vejcím? 7. Jak říkají vzorkům na nich? 8. Jaké barvy se užívá, domácí nebo kupované? 9. Co si lid povídá o původu tohotojmalování, jaké jsou obřady, přísloví při tomto obyčeji ? 10. Jaké jsou zábavy s kraslicemi ? Názvy jejich? 11. Jak dlouho se kraslice schovávají, do kdy, nebo jen skořápky s nich, co se s nimi robí? 12. Je barva v určité krajině stále táž nebo nahodilá, jest určitý vzorek nebo libovolný ?

* Píivod tance „Besedy". Pramenem zpráv o stáří a vzniku tance „Besedy" bývala knížka „Beseda, český salonní tanec", v Praze 1863, sepsaná od K. Linka, jenž „Besedu" složil z tanců národních. Je přirozeno a zcela vysvětli-telno, že nikdo nepochyboval o správnosti údajů, když sám skladatel tance tak tvrdil. Mýlil se však, udávaje, že se „Beseda" tančila poprvé v listopadu r. 1863. Omyl jeho napravuje Boh. čer-mák v Květech 1897, str. 215—226 v studii o J. Nerudovi. Probírá všecky feuille-tony Nerudovy a v nich jsou zmínky o „Besedě", kteráž poprvé byla tančena v Konvikte dne 19. listopadu 1862. Zároveň tu vysvítá, že tanec „Beseda" byl složen na podnět Nerudův. Neruda psal 13. října ve feuilletonu