str. 507
vírou i literaturou stuženó, v 17. vlídným přijetím vystěhovalou do Uher dotvrzené, v 18. stol. úplně přervány. Vliv zjevný ve století 17. absorbován zúplna elementární silou lidu slovenského, ornament svérázný lidový nastoupil na Slovensku úplně, a leda techniky některé v tradici se tu udržely. Ty však nelze zjistiti dokumentárně, než spíše odhadovati.
Morava přes veškeru přístupnost svoji celkem více klidu měla v rozvoji svém, než Čechy. Ovšem i přes ni převalila se zloba války třicetileté, zničila tisíce a tisíce lidu, smetla celou řadu osad, ale těžisko válečné ani ve třicetileté vojně, ani v pruské, ani v Napoleonské —¦ kromě význačné bitvy slavkovské — nebývalo celkem nikdy na Moravě, nýbrž v Čechách a Eakousích.
A tak moravský lid celkem nevyrušovaně, byť místy i bídně, žil a umíral a své starodávné umělecké tradice udržoval a pozvolna doplňoval. V pohraničních hornatých krajích od Uher zachoval se lid moravský skorém lépe ještě ve své původnosti, než v Uhrách. Měl 'tu také při hranicích mnohem více svobody, mnohem více samostatnosti než jinde. A tak na „Horňácku" (Strážnice v okolí Uh. Brodu) a uVsetíua hledí na nás v kroji i v jeho výzdobě, v obydlí a v různých pracích keramických i dřevěných kus středověku, kus naprosté samostatnosti ornamentálně i barevné. Bohatá Haná zachovala si mnoho reminiscencí renaissance barokní, Slovensko při Moravě kolem Uh. Hradiště a Ostrohu a méně bohaté má mnoho charakterů ze století patnáctého, go thi suj í cíh o a jen na Břeclavsku je nepopiratelný vliv — chorvátský, způsobený koloniemi Chorvátů, usazených při hranici rakouské koncem století 16. Západní Morava dnes úplně ztratila rázovitost bý- . valou ve svém zevnějšku a v lidových pracích ručních. Ale pokud na základě studia památek zachovalých souditi můžeme, blížila se velice Čechám. Častější tažení vojenská krajem tím buď z Čech do 'Rakous nebb naopak a k tomu chudoba hornatého kraje zdejšího na vytracení původní rázovitosti zajisté měla značný vliv.
cechy od pradávných dob bývaly středem všech vojenských operací, vojska stěhovala se z jednoho konce na druhý, a když po válce třicetileté třetina osad byla opuštěna, zalidňovány poustky z různých končin. Proto nesetkáme se v Čechách s tím nápadně rozmanitým rozdrobením jednotlivých kmenů českých, proto i v řeči jen cvičenější ucho rozezná rozdíly dialektické — kromě Chodska ovšem, ve všem všudy rázovitého a ze starých dob nezměněně skorém zachovaného. Pro pohyblivost a tem-perament lidu českého vlivy cizí měly tu také snadnější působení, a tak po krutých dobách válek třicetiletých vliv dokonávající renaissance, hlavně však vliv baroka a později rokoka ve všem životě, se jeví, v šatu i v jeho výzdobě výšivkami. Obojí ovšem znamenitě znárodněno a „bystře upraveno, tak že v Čechách v obojím je velmi mnoho půvabu, byí i méně starožitnosti, než na Moravě a Uh. Slovensku.
Po výkladu tom přicházíme k vlastnímu zodpovědění otázky, zda a jaká jest vzájemnost uměleckého průmyslu na Uherském Slovensku a u nás.
34*