v přístavu aby nabídla své služby římskému vyslanci Luciovi, s kterým bude moci jeti do Itálie a vyhledat Leonata. Imogena svoluje. (Scéna 4.) Imogena zbloudí a dojde v lese k Bellariovi, muži, který žije tam s dvěma zavrženými syny královskými atd. (Scéna 6.)

Děj další uchyluje se pod vlivem osnovy celkové. V pátém aktu teprve, kdy po vítězství Britů nad Římany Posthumus předveden před Cymbelina jako zajatec pozná se se svojí chotí, zrada je objevena, Jachimo potrestán.

Ukázky tyto stačí, tuším, aby dosvědčily rozšířenost látky této v literatuře knižné ještě před povídkami o příbězích Madame Sans-Gréne. Je přirozeno, že povídky tyto vlivem příbuznosti prvků látkových splynuly s příběhy Madame Sans-Gréne a byly jimi assimilovány. Bylo by. zají-mavo, probrati celou obsáhlou literaturu1, těchto nově vzniklých povídek-se týkající, a určiti podrobně příbuznost a vzájemnou odvislost obou splynulých látek.

Nás pro lidové povídky české zajímá, že nacházíme tuto látku v českých sbírkách pohádkových z Moravy — tedy lokálně blízko knižné versi z Uk. Skalice, a to jednak v té formě, která mohla vzniknouti teprve po rozšíření povídek o Madame Sans-Géne a podruhé ve formě jiné, která ukazuje na původ z povídek nesplynulých s příběhy francouzské válečnice.

Z povídek o Madame Sans-Géne vznikla pohádka, kterou zapsal Menšík (č. 32, str. 92—105) od Jemnice z Třebetic.

Kačenka, dcera rektora, je po smrti otce sklepnicí u záletnóho hospodského. Odmítne jeho návrhy a odejde. Vdá se za kupcova syna, vyžene služku, která přijímá od hospodského dary. Ta řekne hospodskému, kam si Kačenka na noc ukládá šperky a že má pod levou paží černé znamení. Navede pak novou služku, aby šperky ukradla, zatím co kupec jde pryč. Hospodský jde mu jakoby naproti, pomlouvá jeho ženu a vsadí se s ním navzájem o celé jmění. Usvědčí jej šperky a znamením. Kupec odveze pak ženu do lesa, chce ji zastřelit, zbraň mu však třikrát selže.

Odejde od ní, ona slouží jako muž u husarů a stane se ryt-mistrem. Její muž dá se též po čase odvést, ona jej pozná a vezme jej k sobě za sluhu. Oba dávají hojně almužny, přijde zmrzačená žebrácká, ona služka, která okradla kupcovou a na kterou pak v témž pokoji spadlo klenutí. Jedou s ní do svého původního sídla, najdou i druhou služku jako žebračku, vezmou vojenského soudce a kata, jdou k onomu hostinskému, dají připravit hostinu, svůdce vypráví pak co se tehdy sběhlo, na konec po otázkách Kačenky sám praví, že vinnfk má být čtyřmi voly roztrhán. Oblíbený prvek z jiných pohádek. Stane se; jmění kupci vráceno, žena (již plukovníkem) dá se mu pak poznati.

Shody, které ukazuje tato povídka s tiskem Škarniclovým, jsou značné: Děvče je dcerou učitele, slouží u hospodského (zde motivace činu hospodského lépe provedena), sázka, lest, znamení (zajímavo, že od Bocaccia počínaje vždy je znamení výslovně na levé straně), rozchod